Bylo hezky, ve vzduchu podivná vůně.. a pak jsem se málem utopil

sestavil: Václav

Podobných článků najdete na internetu spoustu. Tohle jsem si prožil já a ledacos jsem si díky tomu uvědomil. Pokusím se vše popsat přesně tak, jak se to stalo.

Předzvěst? Možná..

Bylo hezky, ve vzduchu podivná vůně.. a pak jsem se málem utopilUž to je více než rok zpět. Tento den začal podobně jako každý jiný, takže si z něj mnoho nepamatuji. Bylo to kolem Vánoc, já a Petra jsme dostali chuť si zaplavat. S Petrou jsem tenkrát chodil, moc hodná holka. Plavu rád, vždycky mně to bavilo a stále baví. První věc, kterou si z toho dne stále velice dobře pamatuji je taková podivná atmosféra ve vzduchu při cestě z domů na bazén. Není to nic neobvyklého, ale dost dobře to nejde popsat. Stejně tak jako nejde popsat pocit bezdůvodné spokojenosti po meditaci, nebo bezprostředně po tom co se člověku něco podaří. Je to jeden z těch velice známých pocitů, který ovšem rychle vyprchá, pokud si ho uvědomíte.

Další pocit už tak příjemný nebyl. Bylo to ve chvíli, když jsme přes veliké prosklené okno koukali na bazén. Tentokrát mně přepadlo divné napětí. Zpětně to vypadá jako varování, ale tehdy to bylo jiné. Začala mi být zima, měl sem chuť se otočit a jít pryč. Cítil jsem pohledem jak je voda studená a nechtělo se mi tam, přišlo mi že je v bazénu hodně lidí, i když jich tam bylo tehdy relativně málo. Koukal sem na bazén a byl to hodně divný pocit, teď si ho ještě mlhavě pamatuji. Navrhl jsem přítelkyni to otočit, ale ona mi řekla, že když už jsme se trmáceli takovou dálku, mohli by jsme tam už jít. Zapnul jsem mozek a uznal, že má pravdu.

Rozdýchávání se

Tento den jsem něco zajímavého vypozoroval. Pokud se hodně rozdýcháte, vydržíte déle pod vodou. Když se rozdýcháte vícekrát po sobě, vydržíte pod vodou ještě déle. Pak se mi z toho začala mírně motat hlava, tak jsem toho raději nechal. Nicméně tělo bylo kyslíkem nasyceno a když jsem se potopil a plaval po dně bazénu, přišlo mi chvílemi, že mám nadbytek vzduchu, že se skoro nemám potřebu vynořovat.

Teď to zní hloupě, ale tehdy v tom bylo něco moc zajímavého. Sem si tak plaval po dně a přirovnal bych to k dnešní meditaci. Tenkrát jsem o ní ještě nic nevěděl.

Tam a zpět

Jsem asi ten poslední, o kom byste řekli, že se může utopit. Plavu dobře. Občas si pod vodou přeplavu půl bazénu, když se daří přeplavu jej pod vodou celý. Tento den mně napadlo, že ho zkusím přeplavat úplně pomalinku. Plaval jsem těsně u dna, mívám přitom vždy otevřené oči. Takto sem přeplaval celý bazén a byl sem udiven kolik mi ještě zůstalo vzduchu. Tak jsem se pomalinku otočil a plaval zpět. Někdy okolo půlky bazénu už sem moc nepřemýšlel a jen sem plaval. Když jsem přeplaval celý bazén i zpět, pamatuji si ještě, že jsem zahlídl, že mi chybí už jen jeden, možná dva metry. Tak jsem se už plánoval pomalu vynořit. Pak už o sobě nevím.

Mimo mysl

Nevím jak dlouho sem byl mimo. Nevěděl sem o svém těle, neuvědomoval jsem si, že jsem v bazéně, nepřišlo mi to v té chvíli důležité. Něco tam ale přece bylo. Tak a teď mi asi nebudou stačit slova. Ale zkusím to i tak popsat.

Bylo to jakoby dno oceánu, ale já nebyl ten kdo byl na jeho dně. Jako bych byl spíše ten oceán, přitom sem ale nebyl vodou. Spíš jen tou hloubkou sem byl. Plavaly tam rybičky. Nemělo to sice tvar rybiček, ale něco tam plavalo. A bylo tam příjemné teplo. A pak tam byla hudba. Odnikud nevycházela a nikdo ji neposlouchal. Spíše jako byste poslouchali přírodu. Takové hučení, ale mělo to svou vlastní melodii. Hmm melodie není přesné, spíše to mělo své napětí a sílu, která to celé vytváří. A ta síla byla všude kolem mně a já si ji ani neuvědomoval, skoro jako bych byl já tou silou. Ne to je nesmysl, nebyl jsem ničím. Ten pocit, no spíše bych to nazval stav, byl skutečný a přesně definovaný, to jen při převodu do slov a myšlenek se to celé zbytečně komplikuje.

Poté

Uslyšel jsem nějaké volání. Nejdříve to bylo plné lásky a povzbuzení, potom už jen strachu. Až po chvíli mi došlo, že je to Petra. Ona mně vytáhla z bazénu, ostatní prý jen koukali, jak tam ležím u dna ve vodě. Otevřel jsem oči a uviděl Petru, plavčíka, stáli tam také dva lidé v bílém. Prý zrovna kolem projížděla sanitka.

Pokud si přeležíte ruku, přijde potom při prokrvení hodně nepříjemná bolest. Tenkrát sem měl jakoby přeležené tělo od krku dolů. Přišla po chvilce bolest hodně nesnesitelná, svíjel jsem se tam chvíli v křečích, pak mi něco píchli, naložili do sanitky a pobyl sem si do druhého dne v nemocnici. Teprve v sanitce jsem si uvědomil co se vlastně stalo, do té doby jsem byl trošku mimo, málem sem ani nemohl chodit.

Závěr

No dříve sem podobné pokusy jak daleko doplavu zkoušel i v moři, nebo na rybnících. Teď už bych si to nedovolil ani v bazéně. A víte co je na tom nejzajímavější? Že jsem tak blažený pocit do té doby nikdy nezažil. Bezdůvodná blaženost, zmizel čas i prostor. Do té doby jsem si představoval blízkost smrti jen jako tunel a na konci světlo, tak o tom všichni mluví. Tohle bylo jiné. A je taky zajímavá ještě jedna věc. V sanitce a pár dní potom se mi ještě občas ten stav vrátil, tedy spíš jen takový jeho malinký střípek. Ale to už nepůsobilo blaženě. Spíše, jak to nazvat.. Stav nekonečného prostoru? A já se v tom prostoru rozpouštím, no spíše ztrácím.. jo to je ono. Šel z toho podivný strach.

Závěr? Hodně příjemná zkušenost. Kdybych to zažil při meditaci, byl bych asi raději. A taky jsem trošku litoval Petru, byla z toho pěkně v šoku.


Vloženo: 8.06.2007

KOMENTÁŘE

počet komentářů: 5
poslední: 18.05.2013 15:29

SOUVISEJÍCÍ STRÁNKY


Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Přání a touhy nesmějí přijít z vnějšku, z rozumu, nýbrž z vnitřku. Čekejme, až Bůh sám řekne, co máme chtít. (František Drtikol)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Sexuologická poradna a efektiv..
komentářů: 9, poslední: 25.01.2017
Nemám motivaci k žití
komentářů: 35, poslední: 21.02.2017
Takže na Měsíci nikdy nikdo ne..
komentářů: 18, poslední: 2.07.2016
Občas mě život nebaví...
komentářů: 10, poslední: 23.02.2017

Reiki je mrtvý zdroj
komentářů: 46, poslední: 21.05.2017
mystička Ivana Adamcová
komentářů: 15, poslední: 7.05.2017
Petr Chobot - meditační akce
komentářů: 3, poslední: 2.05.2017
Dvojplameny? Máte nějakou zkuš..
komentářů: 30, poslední: 30.04.2017
Pokračovatel Květoslava Minaří..
komentářů: 70, poslední: 22.04.2017
Outdoorové oblečení
komentářů: 13, poslední: 16.04.2017

Svět barevných balónků
komentářů: 1, poslední: 23.05.2017


Copyright © 2007-2017: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0