Duchovní příčiny nemocí - uzdravování osobnosti

Lidským tělem se prolíná množství duchovních a duševních pochodů. Jestliže tělo onemocní, musí se nemocný obrátit v prvé řadě do sebe. Aby mohl pravdu vycítit, poznat příčinu nemoci, musí nejprve obnovit stav absolutní pokory. V takovém stavu je člověk až tehdy, když svoje "zásluhy" a kladné vlastnosti pociťuje jako samozřejmost!

Pouze nulové sebevědomí umožňuje člověku přiblížení k pravdě, umožňuje vývoj poznání. Touto cestou, touhou po poznání ve stavu absolutní pokory, dojde člověk k poznání příčiny vlastní nemoci. A to je první předpoklad vyléčení.

Příčiny nemocí

Struktura příčin nemoci je u každého syndromu (nemoci) jiná a dokonce u různých lidí při témž syndromu rozdílná. Proto uváděné průměry jsou jen orientačním ukazatelem. Naznačují však, kterým směrem a v jaké síle musí být náprava uskutečněna.

Bez ohledu na odlišnost jednotlivých symptomů uvádějí autoři průměrný podíl příčin asi takto: 33% karmický podíl (dědičné a vrozené dispozice), 30% duchovní příčina (rozebírá tato kniha), 15% účinek jedů v potravinách, prostředí a geopatogenní zóny, 15% vliv nesprávné výživy, 7% vliv nedostatečného nebo jednostranného pohybu.

Jak z toho ven

Léčení jakéhokoliv syndromu začíná nápravou v duchu. K tomu slouží živá meditační modlitba (nebo třeba jen úvaha). Velikost účinku je dána jen čistotou modlitby a míře otevření se. Ono otevření se je silou i moudrostí a transformuje energii z duchovních do nižších vibračních rovin bytí. Této transformaci je možné napomoci pomocí přírodních "vibračních" prostředků, které urychlují uzdravování těla.

Jsou to stromy, byliny, zvířata, vůně, barvy, kameny. Toto všechno stvořené vyzařuje, rezonuje a pomáhá doplnit chybějící vibrace v těle. Ze zvířat nejsilněji vyzařují včely (i jejich produkty), koně a psi. Ze stromů dub.

Pochopení a odstranění duchovních příčin nemocí

Žádný jednotlivec není schopen objektivně posoudit své pohnutky a dopad svého chování na celé existující živé a neživé okolí. V každém z nás je jako deformační činitel usazeno ego, které se stalo oněmi brýlemi mámení, které nám deformují vnímání Pravdy kolem sebe. Zejména je tomu tak u duchovních příčin nemocí. S oněmi brýlemi ega jsme e tak scítili, že je považujeme za součást objektivní pravdy. Tento jev zachycuje lidová moudrost slovy: "Podle sebe soudím tebe".

Naše ego nám vsugerovává, že tak, jak my vidíme objektivní realitu, tak ji vidí ostatní. To, co my vidíme, myslíme a cítíme, tak to je celá skutečnost. Ve skutečnosti vnímáme a cítíme z existujícího to, co chceme vnímat. Co nevyhovuje našim představám o světě, co podle našeho ega je špatné a nemělo by tedy existovat, nebereme na vědomí a tak opravujeme Stvořitele, který nám to natruc nechává existovat a působit dále.

Byl to pád do ega, který v nás probudil "odvahu" rozdělovat existující věci na dobré a špatné. Tato subjektivita je v nás natolik zakotvena, že absolutně vylučuje vidět vlastní duchovní příčinu nemoci, jež nás postihla a přijmout nemoc jako korigující fenomén našeho života. Musíme tedy k tomuto poznání dospět oklikou přes pozorování duchovních příčin nemocí nejprve na druhých lidech. Až tehdy si najednou začneme všímat souvislostí, bude se nám "otevírat" třetí oko.

Teprve dalším pozorováním souvislostí nemocí a vlastností duše jejich nositelů začneme připouštět, že na tom "něco je". To bude znamenat, že se nám "otevírá" duchovní oko, to je pohled na stvoření z hlediska věčnosti. Tím začne cesta od víry k přesvědčení, které jediné nám samým umožní procítit a odstranit duchovní příčiny vlastních nemocí a otevře nám cestu Lurdských zázraků na našem těle. Pak stačí "pomazat vlastní nemoc blátem" a ona se ztratí.

Vloženo: 30.03.2007

počet komentářů: 12
poslední: 5.04.2013 16:01