Duchovní učitelé

sestavil: Václav

Krátké zamyšlení nad tím, co si představuju pod pojmem dobrý duchovní učitel a několik lidí, kteří na mě tak působí. Paradoxně jsou to stále méně lidé, kteří se jako duchovní učitelé prezentují.

Tento text jsem sepsal 25. září 2011.

Eduard Tomáš a Míla Tomášová

Duchovní učiteléTyto dvě moudré bytosti asi netřeba představovat. Když jsem poslouchal jejich přednášky, zjistil jsem zajímavou věc. Když poslouchám Eduarda Tomáše, tak vidím stále lépe a lépe jemnohmotné energie, až vidím, jak se to v místnosti všechno točí a vibruje.

Když si pak pustím Mílu Tomášovou, tak se převibruji trošku někam jinam a jemnohmotné energie už nevidím. Vše okolo mi přijde tak nějak bližší, všechno je obyčejné, ale krásné.

Dlouho jsem si lámal hlavu s tím, proč se mi to děje. Pak jsem si uvědomil, že když poslouchám Eduarda, tak to je o provádění různých technik, práce s čakrami atd. A tak se aktivují příslušné centra, a člověk vidí světla, aury, apod. Kdežto když poslouchám Mílu, tak to je spíše praobyčejná obyčejnost a přirozený respekt ke všemu okolo.

Šrí V. Brahmam

Díky přednáškám a textům Šrí V. Brahmama jsem si dříve hodně věcí ujasnil. Velmi příjemné vibrace. Občas se mi zdá, že tento duchovní učitel úplně nezná způsob, jakým zde na západě myslíme/fungujeme a předává to spíše dle zvyklostí z východu. Když jsem ho ale moc neposlouchal a vnímal jen jeho rozpoložení, byla to nádhera.

Obecně k mistrům k východu – cítím, že mě na nich něco jakoby přitahuje, ale zjistil jsem, že to je mimo jiné i to, že jsou odlišní než my a neřeší tolik problémy, se kterými se tedy potýkáme. Takže, když se např. Tibeťan rozhodne mluvit o meditaci, tak si může jen ostříhat hlavu a dát na leták svoji fotku a už jen to přiláká spoustu lidí. Mluví o svém způsobu života a nám se to může zdát zajímavé. Pro běžný život je to ale často, jak jsem zjistil, tak trošku nepoužitelné.

Viz časté prohlášení mistrů z východu: „chtějte osvícení a o nic jiného se nestarejte, svět se o Vás už postará“. Potkávám občas lidi, kteří na takové rady doplatili, protože sice skončili v hlubokých několikadenních sámádhí, ale dnes fungují bohužel tak trošku jako bezdomovci, na které naše společnost kouká trošku přes prsty - nemají peníze, nemají kde bydlet, neví kde pracovat a díky tomu všemu jsou z mého pohledu tak trošku ve stresu a kdykoliv je vidím, bojují s nějakou nemocí. Ale tvrdí mi, jak jsou neosobní pravdou, tělo je nezajímá a tak dále.

Šrí Nisargadatta Maharadž

Duchovní učitel jménem Šrí Nisargadatta Maharadž se z mého pohledu vymyká jakýmkoliv měřítkům a možná bych ho ani nenazýval duchovním učitelem. Díky jeho textům jsem si vyřešil otázku smyslu života. Zjistil jsem ale, že musím být hodně opatrný, když od něj něco čtu, protože to může mít tak trošku destruktivní efekt (všechno v životě se mi sesypalo, nic nezůstalo, každá technika nebo názor byl zničen, přestal jsem se zajímat o fyzické tělo, bylo mi jedno, co se s ním stane, atd.).

Dříve jsem si stále dokola opakoval, že nejsem to tělo, a že jsem něco víc, ale to byl dle mého názoru ne úplně správný postoj, protože člověk jakoby zavrhne fyzické tělo, to může začít chátrat atd. Není toto právě ten důvod, proč tolik duchovních mistrů umřelo na rakovinu?

Jako správnější mi přijde cesta, kdy člověk vnímá své tělo tak jasně, že se skrze něj jakoby prokoukne někam, kde už se nevnímá jen jako tělo. Takže si připadá jako energie, nebo něco v prostoru atd., ale tělo funguje normálně dál. Zdá se to stejné jako první stav, ale je to úplně jiné. V obou případech si člověk nepřijde jako tělo, ale druhý stav mi přijde zdravější.

Saša

Dále bych se rád zmínil o člověku, který vystupuje pod jménem Saša. Ze začátku jsem si myslel, že si své spřízněnce získal jen tím, že o něm Míla Tomášová řekla, že to je reinkarnace F. Drtikola (mimochodem kniha Mystik a učitel o životě F. Drtikola byla hodně dlouho v mé knihovně.. tedy spíše u vany - tam jsem si ji obvykle četl :)

Když jsem Sašu potkal osobně, pochopil jsem, že v jeho světě není místo pro nějaké úvahy o reinkarnaci. Zdálo se mi, že je to u něj především o tom, co se člověku zrovna děje, to rozebírá do takových detailů a s takovým nadhledem, že tomu začne člověk více a více rozumět, chápat souvislosti. Neučí tedy nic konkrétního, ale vede lidi k nim samotným (tak se mi to tedy alespoň jevilo).

V jeho přítomnosti jsem cítil, že si sám prošel velký kus cesty, než o tom začal povídat.

Jaroslav Dušek

Herec Jaroslav Dušek. Dříve jsem si o něm myslel, že je tak trošku podivín, a trošku ukecaný (to já jsem ale také), ale poslední roky mě občas hezky motivuje (tím co říká/dělá). Líbí se mi na něm, že si na nic nehraje, že je sám sebou, podává to vtipně, necítím u něj, že by s někým manipuloval, nebo si na něco hrál (na duchovního učitele atd.).

To je vůbec zvláštní na některých přednáškách a daršanech některých mistrů (nebudu je zde jmenovat). Přijde tam 50, 100 lidí, sednou si, jsou jako přikovaní k židli (žádné vnímání potřeb těla) a hltají všechno, co mistr říká. Panuje podivně tichá atmosféra (to je na takových setkáních vnitřně povzbuzující), ale lidé se na sebe ani nepodívají, žádné stopy po radosti a přirozené spokojenosti (netvrdím, že to je potřeba, ale myslím, že to k tomu tak nějak patří, když jde člověk v životě správným směrem).

Eckhart Tolle

O člověku, který si nechá říkat Eckhart Tolle, jsem si ze začátku myslel, že to je pánbíčkář. Působil na mě jako kněz, který si jen říká své historky, působil na mě velmi slabě a přecitlivěle. Nevím, proč jsem z něj měl tento dojem. Když jsem se ale občas zaposlouchal do toho, co říká a způsobu jakým to říká, nenacházel jsem v tom žádné rozpory a hezky mě to zharmonizovalo.

To je vůbec krásné, že je tolik mistrů a každý to podává tak trošku jiným způsobem, takže si pak můžeme vybírat, podle toho, co zrovna potřebujeme. Chvíli lásku, chvíli moudrost, chvíli přísnost, chvíli trošku humoru.

Lidé na ulici, příroda

Dále to jsou někteří prodavači po Praze, především Vietnamci, Číňané a podobné národnosti. Když vidím, v jakých podmínkách žijí a jak se i přesto usmívají na svět, obdivuji je.

A pak je to tu a tam nějaký ten starší člověk, nebo maminka s dítětem, které když potkám někde v parku a podívají se na mě, jsou to samo o sobě velmi užitečné lekce života. Hezky mi zrcadlí mě samotného.

Nemusím zde asi uvádět lesy, louky, moře a hory, tam je vysoká duchovní úroveň zcela zřejmá. To jsem si připomněl minulý týden, když jsme byli v nějakých 3200 metrech nad mořem. Vydatně nás to tam opalovalo, lapali jsme po dechu a došla nám voda.

To je pak představa nějakých meditací, práce s Reiki, provádění duchovních cvičení, nebo úvahy o duchovních učitelích opravdu pitomost.


Zajímavé odkazy:

  1. Necírkevní duchovní učitelé v naší vlasti
  2. My jsme Nejvyšší duchovní učitelé
  3. Vlastimil Marek: článek "Duchovní učitel"
  4. Vlastimil Marek: článek "Učitel duchovní"
  5. Adam - Duchovní učitel

Vloženo: 17.10.2011

KOMENTÁŘE

počet komentářů: 1
poslední: 17.03.2014 03:25

SOUVISEJÍCÍ STRÁNKY


Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Aby se člověk neopakoval, nekecal, nemluvil ve frázích, potřebuje se dostat k jednoduchosti. (Jaromír Štetina)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Zklidnění pomocí jógy a medita..
komentářů: 5, poslední: 22.09.2017
Hypnóza - praktické historky
komentářů: 1, poslední: 20.09.2017
Sen o roubence
komentářů: 2, poslední: 20.09.2017

Outdoorové oblečení
komentářů: 15, poslední: 22.09.2017
Duchovní, či jinak zajímavé fi..
komentářů: 248, poslední: 20.09.2017
Nadpřirozené schopnosti vers. ..
komentářů: 24, poslední: 20.09.2017
Buddhistické vnory
komentářů: 11, poslední: 18.09.2017
Nemám motivaci k žití
komentářů: 39, poslední: 17.09.2017
Jak voní blížící se smrt?
komentářů: 5, poslední: 7.09.2017


Anketa

Máte rádi soukromí na toaletě?
-> -> ->
Celkem hlasovalo: 4840

Copyright © 2007-2017: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0