Co vy a stromy?

Nikdo neodpovídá, tak začnu já. Stromy jsou skvělé. Já blíže u stromů vnímám spíše jevy ve fyzickém těle, cítím energii v páteři, chodidla, dlaně. Když jdu od něj dál (cca metry) začnu vnímat pulsování, když ještě dál (desítky metrů) vnímám krásnou komunikaci na jemné úrovni. V lese vnímám všechny stromy hodně podobně, ale když jsem někde, kde jsou stromy dál od sebe, vnímám každý odlišně. I když vedle sebe stojí třeba tři podobně vypadající stromy, vnímám někdy každý úplně jinak. Je to podobné jako u lidí.

Veliké stromy mě někdy také zaujmou. Je to doslova jako v některých pohádkách - cítím jak se mnou loncují pomalé ale hutné energie. Mám ale raději spíše stavy sjednocení - vysledoval jsem že se to děje, když jednou za čas potkám strom (nebo třeba i člověka), který mi doplní energie, které mi zrovna schází a odebere ty, které jsou jakoby navíc. Taková harmonizace na hodně jemné úrovni. Všechno to pak do sebe hezky zapadne a já se u něj rozpustím :)) Když jdu ale kolem stejného stromu o pár týdnů později, nemusí se už dít nic - je to všechno asi hlavně o mém momentálním rozpoložení.

I tady v Praze je pár stromů, které tu a tam rád navštěvuji. Pokud jsem hezky vylazený, tak i vnímám, jak strom vnímá jak si s ním pohrává vítr, jak si strom uvědomuje své okolí, jak vnímá fyzický kontakt se stromy okolo apod. Je to úplně jiné, než jak vnímáme svět my lidé. Je to ale spíše jen takové nahodilé, žádné systematické vhledy do stromů :))

Možná je to jen má fantazie, ale tyto věci jsem si uvědomil při pozorování stromů..

Já to vnímám podobně. Jednou mě bylo celkem špatně a to jak fyzicky, tak i psychicky a šel v noci kolem jednoho menšiho osamělého stromu. Nevím co mě to ani napadlo, ale šel jsem k němu a dal na něj ruce. Zrovna jsem dal dlaň na nějaký úraz co se měl již zahojený na kmeni a tak vnitřně jsem s ním vyjádřil soucítění. V tu chvíli sem se cítil naprosto spojený se stromem. Dokonce ač to zní zvláštně chvílemi jsem nevěděl jestli já jsem já a nebo já jsem ten strom. Po asi minutě intenzivního prožitku jsem se stromu pustil a poděkoval. Jak jsem odcházel zjistil jsem že mě už vůbec nebolí koleno, diky kterému jsem předtím kulhal a bylo mě naprosto skvěle a lehko na duši. Od té doby vím že stromy umí komunikovat a také pomáhat.

Před více než pěti lety jsem jednoho dne četla zmíňku o tom, že každý člověk má nejenom znamení ve zvěrokruhu, ale také stromokruhu. Nějak jsem se tím však nezabívala. Jednoho dne jsem byla v brezovém parku u nás ve vesnci. Okolo mě rostli samé břízy. Bylo to nádherné. Jemný vánek hýbal větvemi a všude byl klid. Bříza je krásný strom, pomyslela jsem si a v duchu jsem promluvila k ní, jak moc bych si přála, aby to byla právě ona. Cítila jsem se vedle ní tak dobře a působila na mě tak jako by to byla zpřízněná duše.
O pár dní později...no nemusím psát, co jsem se dozvěděla, pochopitelně to byla ona. Miluji stromy, věřím na to, že každý strom má svého ochraného ducha, se kterým můžeme navázat kontakt při eseaci a který na nás může i promluvit. Vím totiž, že jsou mezi námi i lidé, kterým se to už podařilo. (Vyzařují kosmickou energii, a nedivme se. Vždyť jsou díky svojí výšce nebi blíž než kdokoliv jiný).
A když strom zemře, tak duch stromu odejde zase do jiného stromu. Mám doma v pokoji květiny a od té doby co o duchách rostlin vím, nesmí v mém pokoji scházet. Z učení Doreen Virtue vím, že stejně jako mi lidé máme ochrané bytosti, tak i rostliny a zvířata je mají také. Malinké bytosti připomínající víly, které očisťují naše těla od negativní energie a proto se snažím, aby v mém pokoji byli vždy, jak květiny, tak i víly. Čím více květin = tím více víl. Miluji květiny a dotýkání se kůry stromů, pohled na vykotlané pařezy ve mě vždy vyvolá myšlenku na skřítky. A mech?:) Nedivím se, že víly tančí právě na něm:):) taky bych to brala. Možná, že si budete myslet, že jsem blázen, ale věřte nebo ne. Tohle je pravda! Duchovní svět je blíž než si myslíme. Stačí jen a jen věřit!

Náhodou som natrafila na tieto príspevky. Veľmi ma to potešilo, je úžasné vedieť, že je viac ľudí ktorý takto cítia energie stromov. Tiež cítim ich energie a keď sa ich dotknem, je to úžasné ako si navzájom vymieňame energie. Milujem stromy, som šťastná že existujú tu s namy na zemy. Robia svet krajším :-))

Bez stromů si snad život ani neumím představit. Miluju je, bohužel se mi zatím nepodařilo jejich energii nějak výrazněji cítit.
Mám svůj strom - je to mohutný modřín, jen se bojím, že třeba někoho napadne ho porazit. Všude kolem něj už jsou stromy pokácené a nebo ty, co zůstaly mají na sobě namalovanou značku.

stromy jsou velice zajímavé . u nás nedaleko od vsi je jeden velice vyjímečný a to tím že do něj uhodil 2x blesk , ale pořád žije . Je to dub , takže pod jeho větvemi se cítím vždy v bezpečí .

Take mam rada stromy , hlavně buky , jsou tak přijemne na dotek , hladke , přez den uplně sviti , někdy je obejmu , věřim v jejich silu. Už jste si všimli , že stromy jsou každy jiny , neni dvou žeby byly stejne. Na některych se přiroda vyřadila , jsou krasne zdrave i nemocne. Mam galerii , jen fotky stromu.

Já se jen hodně dívám a pozoruji, že v blízkosti stromu cítím pokaždé pozvání k zastavení...tiše září, vnímám ten klid a světlo...promlouvají beze slov, jako nejlepší přátelé .. Též jsem si všimla, že stejně jako lidé jsou to praváci a leváci ...stačí se podívat na směr, kterým se strom stáčí a roste do výšky...

:) Stromy majú ako hrubohmotné telo (to čo vidíme) tak aj éterické telo (dušu). Toto telo alebo výzor tejto duše je podobný človeku, dokáže komunikovať, liečiť.. a pod. No nielen stromy, ale aj všetky rastliny, pôda, dokonca aj voda :) Je to úžasné, poznám veľa ľudí ktorý ich aj videli a ja som ich tiež cítila. Raz sa ku mne dostala kniha, volá sa Bytosti prírody a dá sa zohnať aj na internete, opisuje a vysvetľuje všetky bytosti prírody (elementárne bytosti). Spisovateľka (Margot Ruis) spolu z manželom opisujú v tejto knihe veľa príbehov ich stretnutí s nimi a mne sa po tejto knihe zmenil život :) Oni sú všade okolo nás..

Jsem ráda ,že jsem tady potkala spřizněné duše.Já taky miluju stromy ,taky pracuji s určitými energiemi a dávno se věnují přirodním věce.Stromům říkám milovaní a cítím jejích energi hodně.Jak tady ,ale někdo napsal i stromy jsou jako lidé,mají své povahya nálady a bohužel jsou některé,které nedají žádnou energi a už se mi stalo,že jsem si stáhla něco negativního,tak jsem mu to šla vrátit,no a bylo mi zděleno jeho jméno a to,že když budu chtít enrgi,tak mu musím něco dát.Nejdříve jsem pochybovala ,jestli to co mi telepaticky přichází je zkutečné ,ale pak jsem pochopila ,že ano.No tak mu musím říct vždy nějakou říkanku .Ikdyž je to někdy stéjná nevadí mu to.Je spokojen a dá mi nádhernou energi.Mám v tom samém parku ještě jeden strom a ten je uplně jiný,je vážný a má k němu velikou úctu,vždy mi dá nádhernou energi a dá ji tak silnou,že jí cítí i můj manžel ,který se moc těmto věcem nevěnuje a docela o určitých věcech pochybuje.Stává se mi ,že někdy uvidím nádherný strom a už předem vím,zda mi dá nebo nedá energi,někdy mám takový pocit,že jsou moc pyšní na svůj vzhled a nechtějí se dělit.Nejhorší je něvedomost někdterých lidí, chodím ke krásnému rybníčku a ten bohužel změnil majitekle a ten vykácel 25 letitých stromů, udajně padaly větve.Je to tam nyní jako v pouští a já to týden oplákavala a spracovávala.Bylo to hrozné.Ještě nyní se tam válejí zbytky kmenů které hladím a omlouvám se jím za lidskou hloupost a necitelnost a hráz se mu pomalu promáčí,tak dpoufám ,že ho to vytrestá a hráz ¨se mu zbortí,aby pochopil to co věděli naši předci i bez vysoké školy ,že živý strom drží kořeny zeminu tam kde má být .
No a u mého bydliště pokáceli dva nádherné modříny,protože dámám v domně lítali jehlíčky na balkon ,no to je hrůzá,nyní to je unás jak na větrné hůrce,protože obec pokácelá i topoly které zadržovaly vítr od hor,no parádá ,jak někteří lidé jsou moudří,hlavně vše vykachličkovat a nelépe ,vykácet stromy ,protože :padají listy a jehličí a,jsou blízko cesty a padají větve a tak dále.Někdy mi ta lidská hloupost fakt bere dech.B.

Mila Baja, tak ja bohuzel mam taky nekolik neprijemnych zazitku ohledne necitelnosti lidi vuci stromum, taky jsem je oplakala. Zasadila jsem pred panelak brizku, muj oblibeny strom, s hruzou v ocich jsem se divala jak pri sundavani starych balkonu polozili delnici na ten stromek stary, tezky,zelezny balkon, malem me ranilo. Sla jsem za nimi a pozadala je aby ten balkon dali pryc, rekli ze pry jinde neni misto a ze vyroste jinej. No nastesti moji synove mi pomohli zachranit stromek, ktery to prezil i kdyz puvodni kminek casem seschnul tesne vedle vyrostl novej, nechala jsem tam oba a brizka se ma pekne k svetu. Dalsi sok jsem zazila letos jeste 2x, za barakem jsem sledovala rust tak 10 krasnych briz uz celkem 18 let, byly asi 1 metr vysoke kdyz sme se tam pristehovali, letos v zime najednou slysim hluk a koukam jedna za druhou padaji k zemi, 7 krasnych vzrostlych briz, ktere lahodily dusi a chranili nas od exhalatu silnice jsou pryc. |No a do tretice, dalsi krasny strom, ktery jsem vysadila pred barak asi pred 15 lety - borovici cernou, nadhernou a majestatni, podotykam ne pod okny, tak ted nedavno v srpnu kdy jeste miza proudi naplno, tak nekdo ten nadhernej asi 5-6 m strom do poloviny kmene vyholil. Nevim co dodat, je mi z toho na dusi hodne smutno a neni bohuzel v me moci ani ty nadherne vetve ani ty brizky vratit zpet, kdybych to jenom tak dokazala...
Jinak se mezi stromy citim bajecne a vsedni starosti pozbyvaji na dulezitosti, zdaji se byt jenom iluzi...

To je hezke, za sazite stromky. My tu ted mame pred balkonem 4-pruhou cestu a okolo ni jsou nasazene velke stromy. Nekdy se tak na ne vecer divam a rikam si, ze maji tezky zivot. Hluk, prach, splodiny z aut. A nemaji kam utect. Tak si vzdycky predstavuji, jak spolu asi pres ten hluk komunikuji a uci se zit mezi nami. Musi si myslet, ze jsme tak trosku na hlavu - neustale jezdime sem a tam, od rana do vecera :)

ja rada sazim stromky, jsou z ruznych koutu nasi vlasti a tak mi pripominaji, mila mista i hezke vylety a taky chci aby plice nasi planety byly co nejvetsi...
Ale co jsi mysli chudak stromy o nas ve mestech snad radej nevedet :-))) ja na jejich miste bych si klepala na celo...

Já stromy objímám:)

Stromy jsou živý bytosti a každej člověk je jedním stromem.
Jsme propojenější víc než si materiální člověk vůbec dokáže představit. Najdeš sám sebe jako strom na svým místě. Když ho najdeš, nepochybuješ..jste jeden celek a na to místo se vracíš a vracíš. Jsem rád, že spoustu lidí, chápe propojenost s matkou zemí a směje se iluzi naší "matrixové" existence. Strom tě léčí s plnou silou proto, protože jsi to ty kdo se léčí. Komunikuješ s ním, protože komunikuješ se svým duchem. Z toho vyplývá jednota zbavená iluzorního ega a chápání skutečnýho života.Nežiješ na Zemi odděleně jako člověk, ale jako život propojenej se vším...přeju všem svobodnej život bez vězení danou tupou nevědomostí(o.