Název příspěvku:

Jak trávit čas v MHD?


vložil: Václav (27.04.2010 12:28)
kategorie: běžný každodenní život
 
Dříve jsem při cestování vlakem, nebo v MHD, více méně jen nad něčím přemýšlel a nechal se ovlivňovat lidmi okolo. Pár věcí, které jsem začal dělat trošku jinak:

- před nástupem do MHD si uvědomím své momentální rozpoložení, v MHD pak vnímám, co se mění, proč se to mění, co se odehrálo v mé hlavě těsně před tím, než se něco změnilo apod.

- rád pozoruji lidi okolo, snažím se nic moc nehodnotit, využívám některé zajímavé postoje typu "všechno jsem já", "všichni jsme pouze obyčejní lidé" apod.

- sleduji ty, kteří mě nečím zaujali (v dobrém i ve špatném slova smyslu), snažím se rozpoznat, co mě na nich zaujalo, proč mě to zaujalo, pozoruji, co to se mnou dělá.

- zavřu oči (nebo ne) a medituji si (žádná konkrétní technika, prostě si jen tak sedím).

- něco si čtu, poslouchám hudbu, nebo nějaké přednášky.

KOMENTÁŘE

Jsem na tom podobně | 29.04.2010 15:09
Max
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Jezdím deně několik hodin metrem. Dříve jsem během jízdy hodně četl a poslouchal hudbu, ale poslední dobou provádím úplně stejné věci slovo od slova:

- před nástupem do MHD si uvědomím své momentální rozpoložení, v MHD pak vnímám, co se mění, proč se to mění, co se odehrálo v mé hlavě těsně před tím, než se něco změnilo apod.

- rád pozoruji lidi okolo, snažím se nic moc nehodnotit, využívám některé zajímavé postoje typu "všechno jsem já", "všichni jsme pouze obyčejní lidé" apod.

- sleduji ty, kteří mě nečím zaujali (v dobrém i ve špatném slova smyslu), snažím se rozpoznat, co mě na nich zaujalo, proč mě to zaujalo, pozoruji, co to se mnou dělá.

- zavřu oči (nebo ne) a medituji si (žádná konkrétní technika, prostě si jen tak sedím).

Poslední dobou se mi dějí v metru zvláštní věci. Někdy když nastoupím, usadím se a zavřu oči, všechno se změní, jako bych se ocitl v jiné dimenzi. Mám dojem jako by mi uvnitř mysli vzplanulo bílé svélo a všechno osvětluje - myšlenky, pocity - všechno prožívám mnohem intenzivněji, vnímám tělo a mysl, úplně se uklidňuji a nořím do sebe. Někdy to trvá pár vteřin jindy celou cestu. Neumím to ovládat, děje se to spontánně a je to moc krásné a očišťujicí. Nikdy jsem k tomu nedospěl žádnou technikou - naopak, když užívám techniky, ať už moje vlastní nebo převzaté, nic podobného se mi nikdy nestalo.
V metru | 29.04.2010 17:44
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
> Někdy když nastoupím, usadím se a zavřu oči, všechno se změní, jako bych se ocitl v jiné dimenzi

Taky občas pozoruji něco podobného. Nastoupím do metra, lidé mi přijdou, jako by tam byl každý za sebe, vzájemně se hodnotí, hází na sebe podivné pohledy, snaží se tvářit, že neví, že se na ně někdo jiný zrovna dívá apod. Potom se nachvíli zadívám do nějakého místa (žádná konkrétní technika - jen tak se dívám do nikam) a všechno se změní. Lidé se po sobě začnou dívat jinak - tak nějak mírumilovněji, vnímají jeden druhého, jsou tolerantnější, odpočatější i se na sebe občas usmějí.. mají k sobě jakoby blíže...

Občas mě napadne, jestli to je tím, že se celá skupinka lidí zklidní, nebo tím, že se jeden z lidí vědomě ponoří sám do sebe a ostatní se na tu úroveň taky naladí, a nebo jestli existuje ve světě více úrovní a člověk se může převibrovávat z jedné úrovně do druhé a podle toho pak také vidí to, co vidí.

Často si také všímám, že okolní svět zrcadlí moje momentální rozpoložení. Někam třeba spěchám a většina lidí, které potkávám na mě také působí uspěchaně. Zachvíli ale jedu zklidněný stejnou trasou zpět a všechno je harmonické, každý má spoustu času. Jakoby to byla úplně jiná skupina lidí. Čistě teoreticky si tedy pouze já sám nastavuji, jak pro mě bude okolní svět vypadat. Někdy to je hodně zvláštní...
Vo vlaku | 29.04.2010 22:01
Miroslav Kravec
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
> ... Často si také všímám, že okolní svět zrcadlí moje momentální rozpoložení...
čiže si asi začneš všímať viac tie stránky správania ostatných na aké si naladený, ale aj keď mám dobrú náladu tak niektorých ľudí si nejde všimnúť bez ich zlej stránky

ja som si inač všimol pri cestách vlakom, že čím lepšie chcem s niekym vychádzať, tým je to horšie. Ale večšinou pri cestovaní si všímam ľudí, ale bez toho aby som ich hodnotil(občas sa aj tak stane nejaka výnimka). Alebo so zavretými alebo otvorenými očami, podľa únavy, meditovať.
. | 29.04.2010 23:36
Max
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Jako jedna z možných variant mě napadlo, že člověk jednoduše vnímá svět a lidi kolem sebe na základě vlastního rozpoložení. Toho si moc všímám, že vnímám ostatní na základě vlastních myšlenkových konstukcí, nebo taky vlastně podle toho jak vnímám sebe.

Nebo taky možná že svět nezrcadlí naše aktuální rozpoložení, ale my zrcadlíme jakési aktuální "vibrace".

Ale všechny tyhle varianty mají jakési nedostatky.

Myslím že tahle vlastnost našich myslí má hlubší, ale zato jednodušší vysvětlení.
reakce na příspěvek: V metru | 30.05.2010 16:10
čestmír
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
hodne me zaujal tvuj´clanek. Rekl bych ze tenhle pocit neni vlastni vetsine lidi ale kazdy jej ma jen ho s ruznou intenzitou vnima a podle toho jak ho dokaze vnimat s nim i dokaze pracovat. Ja to vnimam velmi silne a take s tim pracuji a vidim tak zcela jasne ucinky kolem sebe,rikam tomu proste neverbalni komunikace,jsou okamziky kdy jsem za to vazne rad ze takovou schopnost mam, pri seznamovani se s novymi lidmi, kdyz se potrebuji na necem dohodnout, v mhd dokazu ovlivnit cely autobus lidi(to byl asi muj nejvetsi rikejme tomu uspech protoze me to svym zpusobem naplnuje kdyz muzu neco predavat tem bohuzel prazdnym dusim kteri tu jsou pro to aby nashromazdili co nejvetsi majetky a pri tom jejich osobnosti ztratili vsechnu energii, radost a socialni soudrznost, zda se to neskutecny ale je to tak, vubec me na tom nemrzi to ze si to ani neuvedomuji ale ze mi to nevraci... jenom mam problem s tim ze nekdy,uz jsem prisel i na priciny, se ta energie absolutne otoci a pusobi na lidi kolem me odtazite, odpudive.... ty priciny jsou v sebekazni jestli ze ji porusim moje energie na to reaguje to bych pochopil, ale jsou okamziky kdy to nedokazu ovlivnit treba kdyz mam zazadat o praci mam kvuli tomu ted velke problemy uz pres rok jsem ze skoly a praci porad nemam uz to dochazi tak daleko ze rodice nemaji trpelivost´reseni asi znam jenom na to nemam dost casu prisel jsem na nej az ted ale zdase ze uz je pozde kdyby jste nekdo vedel co s tim tak sem napiste ale dost o tom pochybuju
-> čestmír | 30.05.2010 20:22
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
> kdyz se potrebuji na necem dohodnout, v mhd dokazu ovlivnit cely autobus lidi
to trosku zavani manipulaci, nebo ne?

> pusobi na lidi kolem me odtazite, odpudive
pouze ti zrcadli, co sam vyzarujes

> okamziky kdy to nedokazu ovlivnit treba kdyz mam zazadat o praci mam kvuli tomu ted velke problemy
o praci nestaci jen zazadat, je potreba mit take co nabidnout :))
-->vaclav | 30.05.2010 21:24
Čestmír
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Uplne docela jsi me nepochopil a taky nevim proc reagujes timhle stylem,ikdyz je mi jasne ze muj text pusobi dost neverohodne nebo vymyslene ale sem rad ze je aspon nejaka reakce. K tvym dotazum:
MANIPULACE:s nikym nedokazi manipulovat, jen je dokazu napr uklidnit, nabit, povzbudit k hovoru... bez jedineho slova ci pohledu staci k tomu moje pritomnost,je to jen navozeni nalady nic vic ovsem podle te se potom jedna
CO VYZAŘUJI:s tim souhlasim a vim to, nastesti se tenhle stav dostavuje minimalne naopak stav stesti,otevrenosti ci lepe receno pristupnosti,atd. je daleko castejsi diky sebekazni
PRACE:moje predstavy o praci nejsou nad moje schopnosti mam vyucni list s vyznamenanim, jsem mluvny, a moje predstava prace se realizuje v poulicnim propagatorovi greenpeace.
doufam ze budes reagovat ale v klidu
-> čestmír | 31.05.2010 01:41
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Tvuj text nepusobi neveruhodne a tomu jak reaguji nedavej zadnou vahu, mame proste jen jine slovniky. Ja bych to spise rekl tak, ze kdyz jsem v klidu, tak se skrze ten klid muzou zklidnit i ostatni, kdyz sami chteji. A kdyz by se zklidnil cely autobus, tak bych spise rekl, ze se zklidnil cely autobus, ne ze jsem ho zklidnil ja - co ty vis, jak to vlastne bylo - treba v tom autobuse s tebou jela skupinka mnichu :))

S praci se asi musis poprat sam. Mne hodne pomaha sledovat ve spolecnosti nejruznejsi souvislosti - co kde je zrovna potreba, co lidi chteji, jake sluzby ve spolecnosti chybi a co z toho vseho me nejvice bavi. A cas myslim neni problem. Staci zacit u toho co uz clovek ma/umi a postupne z toho pak neco postavit.

Tak preji hodne stesti :))
Jak trávit čas v MHD a ve vlacích? | 28.05.2011 13:42
Luboě
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Určitě pozitivně. Jsem student SŠ a dojíždím zhruba tak 70km, a co dělat takovou dlouhou cestu že? Tak jsem se začal se zajímat o Moc Podvědomí, tak se o něj zajímám pomocí knížek a aspoň mi i cesta rychleji uteče a dozvím se i něco nového co jsem neznal a přišel jsem k lepšímu pozitivnějšímu i myšlení. Vždycky jsem to ve veřejné dopravě nějak odseděl nebo postál a ničemu jsem se nevěnoval a nebylo to dobře, to byla i taková i nechuť i k životu samému... Díky takové četbě jsem změnil názory a pohled na celý život a živé bytosti. Zdraví s přáním všeho pěkného Luboš :)
čestmír | 20.06.2011 11:11
veronika
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Zdravím Čestmíre, musím souhlasit, že Václav opravdu nepochopil tvé myšlenky a nevěří v energii nebo v sobě nenašel přirozený způsob jak ji vnímat... Ráda bych ti svěřila svou zkušenost. Byla jsem ve stejné situaci jako ty. Skončila jsem školu a po dobu půl roku jsem nemohla najít práci. Rodiče už na to také neměli. Každý den jsem trávila myšlenkami, že nemám práci, že práci potřebuju, proč pohovory nevychází, nabídka práce byla jen o tom samém (nic pro mě nebo nevěrohodné). Po té dlouhé době mě to přestalo bavit, říkala jsem si: "Ty jsi tady na prášky z toho, že nemáš práci, nemáš peníze a přitom se zabýváš takovou malicherností jako jsou peníze. Uvědomila jsem si, že jsou důležitější, hosnotnější věci, jako vnímání energie, relaxace, radování se z maličkostí a nezabývat se negativními myšlenkami o práci. Zkrátka jsem rezignovala a zaměřila své myšlení úplně někam jinam. Přibližně do týdne jsem dostala dvě slušné pracovní nabídky! Dnes pracuji půl roku a jsem velmi spokojená. Práce za mnou prostě přišla sama. Možná to byla jen náhoda, ale na tu já nevěřím ;-). Pokus se změnit své myšlení, není to jednoduché, musíš najít správnou chvíli a správný způsob. Přeji ti, aby se ti to povedlo, měj se hezky :-)
Václav | 20.06.2011 11:52
Petr
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Ahoj, jen bych rád podotkl, že znám pouze pár lidí, kteří dokáží vnímat energii a pracovat s ní na takové úrovni, jako Václav :-)

On s tím také dál pracuje, sleduje souvislosti, testuje - ví velmi dobře, o čem mluví, osobně bych se nad jeho radami zamyslel :-)
--> PETR | 20.06.2011 14:44
Veronika
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Ano, po napsání předešlého textu, jsem si přečetla další Václavovy komentáře. Přiznávám, že jsem se zmýlila. A tímto se také omlouvám, Václave. Připadal jsi mi útočný a špatně to na mě zapůsobilo... Přeji hezký den :-)
-> Veronika | 23.06.2011 17:24
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Děkuji Veroniko. Máte pravdu, přečetl jsem si to po sobě a místy to asi opravdu může na někoho působit trošku útočně/arogantně. Takže se není za co omlouvat :))
Stejne pocity, | 2.09.2011 08:54
Berry
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
ani bych o tom nepsala, kdyby Veronika a Petr nenapsali ten komentar, ale mozna vas Vaclave bude zajimat, ze po precteni vubec vaseho prvniho prispevku na tomto webu jsem mela podobne pocity - iritujici a myslela jsem si, ze jste rejpal, ktery houby zna a do vseho mluvi, omlouvam se. Od te doby jsem uz precetla skoro vsechno co se tady da, a poznala jsem uz davno, ze tomu tak neni. Fakt je, ze se mi od te doby obcas stalo, ze mi nekterej vas komentar pripadal opet trochu iritujici, ale uz jsem to brala jako muj problem, ze to tak na me pusobi. Obdivuji vas v nekterych pripadech, kdy odpovidate s velkym nadheldem na nektere opravdu hodne vyhranene nazory nekterych pisatelu, kteri sice pisou ze je to jenom jejich nazor a nezlobi se na ty ostatni,ale ja z nich citim, jak by to nejradej srovnali do late kdyby mohli. :-)
No a ted k te MHD, | 2.09.2011 09:09
Berry
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
ja v ni musim kazdy den travit minimalne 1-1.5h (v Brne). Naucila jsem se postupem casu to nebrat jako ztratu casu, ale vyuzit ten cas ruznym zpusobem, treba ctenim knizek, na ktere doma neni cas, nebo prijimanim reiki, kdyz citim potrebu, nebo taky jen tak odpocivat, relaxovat anebo pozorovat lidi. Snazim se nesoudit a nekritizovat, ale samozrejme, ze ktomu sklouzavam a pak se napominam, ze to tedy ne ne. Ale pri mych pozorovani jsem zjistila, ze krome uchechtanych nebo zamilovanych nactiletych jse vetsina lidi mraci a vypadaji velmi nepozitivne, primo na me pusobi nestastne. Videt rozzarene oci a usmev na tvari je opravdu vyjimecne.
Pro Berry | 2.09.2011 23:03
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Dekuji, beru to jako kompliment :)

Vim, ze lide vnimaji clanky i komentare, ktere napisi ruzne. Zvlaste u tech, kteri me osobne neznaji je to pochopitelne. Na techto strankach se mi libi, ze si tu na nic nehrajeme a vse si napiseme, jak to opravdu citime (tedy alespon ja se tak snazim chovat). Pokud ma nekdo problem s necim z toho co napisu, muze se k tomu vyjadrit. Pokud ho to nezajima, nemusi to cist. Nemam s tim problem, protoze vim, ze je nas tolik a jsme tak ruzni, ze at uz napisi cokoliv, vzdy se muze najit nekdo, komu se na tom nemusi neco libit. Je to pro mne svym zpusobem i jakasi lichotka, dukaz, ze je ke me druhy uprimny. Ne vzdy se to dobre cte, zvlaste kdyz to je neco, o cem vim, ze to v sobe jeste nemam doreseno, ale je to lepsi, nez si jen neco pomyslet a nerict to nahlas. Na druhou stranu, i kdyz to druhy nerekne/nenapise, tak ta energie tam je, takze kdyz napr. napisu neco vylozene nevhodneho, tak se nasledujicich par dni citim divne, takze asi tusim jaka byla reakce jinych lidi. Tak ci tak, ne vzdy to pak smazu. Spise si na techto strankach dokumentuju smer, kterym se posunuju. Je to zabavne, cist si sve starsi prispevky, clovek aspon vidi ze nestoji na miste.

Pekny den/noc vsem
lide v Praze | 2.09.2011 23:22
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
> vypadaji velmi nepozitivne, primo na me pusobi nestastne. Videt rozzarene oci a usmev na tvari je opravdu vyjimecne.

To mi rikala ted v lete pritelkyne, ze si mysli ze jsou lidi v Praze spokojeni. Jeli jsme tehdy metrem pres celou Prahu. Zeptal jsem se ji, kolik vidi okolo sebe lidi, kteri se smeji a vypadaji opravdu spokojene. Za celou cestu nasla jednoho dospeleho a dve nebo tri deti.

Dalo by se rict, ze jsou to jen nase projekce, ale me take neprijdou lide v Praze dvakrat stastnejsi. Na druhou stranu ale vidim, ze s tim stejne nic moc nedelaji, je jim to jedno. Nekdy mi prijde, ze jim to tak i vyhovuje.

Drive jsem si myslel, ze to je velkym poctem lidi na male plose. Dnes mi ale prijde, ze to je tim, ze vetsina lidi v Praze hraje vice mene jen sve vlastni hry, moc nekoukaji na ostatni, chteji svuj vlastni prostor, a kdyz je takovych lidi vice u sebe, vznika pak mezi nimi zakonite napeti. Kdyby to napeti jen pozorovali, dostanou se mimo to vsechno a je pak jedno, kolik je okolo nich zrovna lidi. Oni s tim ale bojuji, rikaji ze to je negativnimi lidmi okolo, snazi se s tim neco delat, delaji si okolo sebe ruzne ochrany atd.

Ja jezdim metrem rad. Posledni mesice mi to v nem prijde podstatne klidnejsi, nez rekneme treba pred rokem. Pracuji vetsinou z domova a jsem v mistnosti cele dny sam, takze me to pak v metru pekne uzemni, usadi, citim se tam fajn. Obcas se po sobe s jinymi lidmi koukame, pousmejeme se na sebe, prohodime par slov atd.

Lide mi ale ted prijdou celkove vice unavenejsi, nez driv, takze uz mozna ani nemaji silu neco vytvaret. Nevim, mozna jsou to vsechno jen me vlastni projekce, ktere se meni s tim, jak se menim ja.
Nedokazu posoudit | 5.09.2011 08:46
Berry
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
nakolik je vnimani chovani lidi moje projekce, ale docela casto, kdyz jedu do prace, tak mam hezkou naladu a kdyz vim ze me ceka opet narocny den, tak si rikam svoje pozitivni afirmace, ze to vsechno zvladnu a prosim sve duchovni pruvodce o pomoc a je mi hezky, usmivam se, ale svet kolem ne....
Ale dnes rano cestou na salinu jsem potkala jednu malou holcicku, moc hezky se na me zadivala, neslo to jinak nez se usmivat....

Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Když si vzpomenu na Boha, tak jsem rozdvojen. (František Drtikol)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Kryoterapie - léčba mrazem: ex..
komentářů: 3, poslední: 19.08.2019
Geofyzikální válka
komentářů: 5, poslední: 1.08.2019
Smrt vlastní rukou
komentářů: 6, poslední: 13.07.2019

Takže na Měsíci nikdy nikdo ne..
komentářů: 26, poslední: 3.08.2019
Destilovaná voda - je rozumné ..
komentářů: 45, poslední: 1.08.2019
Petr Chobot - meditační akce
komentářů: 9, poslední: 1.08.2019
mystička Ivana Adamcová
komentářů: 73, poslední: 1.08.2019
Křesťanství v Čechách
komentářů: 13, poslední: 25.07.2019
Pocity ztraceného času
komentářů: 5, poslední: 19.07.2019


Anketa

Byl/a jste vždy sexuálně věrný/á své/mu partnerce/partnerovi?
-> ->
Celkem hlasovalo: 7959

Copyright © 2007-2019: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0