Název příspěvku:

Léčivá hudba? Skutečně léčí?


vložil: Václav (17.05.2012 17:36)
kategorie: mantrická cvičení, hudba
 
Napadlo mě zajímavé téma. Zda si člověk, který hodně poslouchá jeden typ hudby, tím jen něco nekompezuje, něco tím nepřekrývá. Něco v jeho životě, do čemu se mu nechce příliš šťourat.

Někomu může např. chybět stav pohody, neboť je jeho život jen neustálý chaos. A tak poslouchá pomalou hudbu. Proč mu ale chybí stav pohody? Proč zažívá chaos? Tomu se už (možná) nevěnuje, protože mu stačí ta hudba. Je to rychlé, překryje to jeho nepohodu a je mu na chvíli dobře.

Naopak někdo, kdo je např. celý den sám doma, ten se zase může ubíjet nudou. Proč? Co by se s tím dalo udělat, aby se to příště nedělo? To už (možná) neřeší. Místo toho si pustí rychlou hudbu, nejlépe s prvky chaosu, nějaké techno apod. A je mu fajn. Na chvíli.

A proč o některé hudbě říkáme, že léčí, že harmonizuje? Hudba třeba nemá s harmonií nic společného. Možná nás jen přitahuje taková hudba, která je protipól toho, co zrovna zažíváme. Naše životy jsou zrychlené, intelekty přetížené, smysly přesycený. A tak se nám může zdát, že má pomalá hudba léčivé účinky.

A nebo jsme připoutaní k jedné a té samé věci a tak si pustíme něco srandovního, rychlého, šíleného a na chvíli tím přesuneme pozornost jinam - pustíme to vše, na čem tak lpíme a je nám zase dobře (na chvíli).

Nebylo by ale efektivnější, měnit svůj život tak, aby jsme žádnou hudbu nepotřebovali? Aby jsme nebyli závislí na nečem vnějším? Pokud si ji pustíme jen občas, budiž. Např. já sám jsem měl ale období, kdy jsem měl na uších sluchátka neustále. Izoloval jsem se od světa. Bylo to fajn. Tedy až do doby, než jsem si uvědomil, že jsem na tom tak trošku závislý. Hudba mě léčila, připadal jsem si šťastný, ale bylo to jen zdánlivé. Skutečné léčení přišlo teprve tehdy, když jsem sluchátka odložil a začal se věnovat tomu, jak reaguji na lidi okolo a proč tak reaguji. Tomu, před čím jsem se dříve tak trošku schovával.

KOMENTÁŘE

Václavovi i všem... | 18.05.2012 13:40
Štěpán
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
účastník Václav...dále jen V.
Napadlo mě zajímavé téma. Zda si člověk, který hodně poslouchá jeden typ hudby, tím jen něco nekompezuje, něco tím nepřekrývá. Něco v jeho životě, do čemu se mu nechce příliš šťourat.***

účastník Štěpán...dále jen Š.
***obecně, člověk poslouchající jeden typ hudby může tímto způsobem něco překrývat,ale spíše si myslím,že to bývá jen tzv. okamžitá reakce na stres.(ať už z práce,či jiné nadměrné komunikace apod.). Jeden typ hudby k poslechu je většinou tzv.naučená a osobně nejpřímější a zároveň vlastně nejpohodlnější reakce ke kompenzaci negativního stavu.(nic víc, nic míň - většinou)

V.
Někomu může např. chybět stav pohody, neboť je jeho život jen neustálý chaos. A tak poslouchá pomalou hudbu. Proč mu ale chybí stav pohody? Proč zažívá chaos? Tomu se už (možná) nevěnuje, protože mu stačí ta hudba. Je to rychlé, překryje to jeho nepohodu a je mu na chvíli dobře. ***

Š.
***
ano, je mu(jí) dobře. Jde spíše především o prvotní uvolnění a nadále dochází k ještě hlubšímu uvolňování. Je to stav přirozený meditace. Stav nepohody tímto jedním způsobem řeší spíše děti nebo lidi do 18 let...řikám v uvozovkách. "Dospělí lidé řeší samozřejmě nepohodu především jinými cestami",to ano. Sice ale paradoxně stav "dospělého poslechu" může mít i zásadní impuls pro řešení tzv.nepohody. Je to odraz k řešení--je to tzv. zvuková vibrace těla a jedna z prvních přirozených odpověďí na stav nepohody - byť nepřímá a v jistém smyslu zdánlivě nic neřešící.(dá se říct podvědomě úplně přirozená reakce na nepohodu)....dodatek: Co je nepohoda?(široké téma)(:

V.
A proč o některé hudbě říkáme, že léčí, že harmonizuje? Hudba třeba nemá s harmonií nic společného. Možná nás jen přitahuje taková hudba, která je protipól toho, co zrovna zažíváme. Naše životy jsou zrychlené, intelekty přetížené, smysly přesycený. A tak se nám může zdát, že má pomalá hudba léčivé účinky.

Š.
Bych řek.,že každá hudba automaticky-přirozeně "léčí." Proč? Protože je to zvuk těla - odpovídající danému stavu těla - dané momentální náladě třeba.
Protipól? a ...slovo přitahuje mi nejde nějak dohromady.(: (tedy mě). Je jedno jestli je hudba pomalá či rychlá - každopádně vibruje přirozeně s naším tělem - s daným stavem, s danou náladou. Léčí či neléčí?...zjednodušená otázka. Každopádně neškodí,jednoduše řečeno. I při nejhrubším metalu je zvuk ladící.(ladící tedy s člověkem, který s ní dopředu ladí)...dodatek: Hlasivky jsou náš první zvuk.Patří k nám a nejsou v protipólu k nám. Takže nemůžeme být vůči hudbě v protipólu (ať už je jakákoliv)...řečeno stručně (:

V.
A nebo jsme připoutaní k jedné a té samé věci a tak si pustíme něco srandovního, rychlého, šíleného a na chvíli tím přesuneme pozornost jinam - pustíme to vše, na čem tak lpíme a je nám zase dobře (na chvíli).

Š.
...Co je jedna a ta samá věc na které lpíme?,jsme k ní připoutáni...jako nějaký delší vztah k něčemu nebo někomu? nebo nějaký vlastní pseudostav, či "duševní agónie"? (: či jedna věc - jedna hudba, která se nám líbí.? Jak tuto větu mám chápat? (:
Když lpím na něčem, tak přesouvám pozornost k tomu abych nelpěl?
Přesouváme pozornost k něčemu jinému?nebo přirozeně ladím s tím, co mi dělá vědomě dobře?.. ladím se zvukem,(s)zábavou nebo jsem v uvozovkách "pozorný"? a tedy přesunuju svojí pozornost? Unikám tedy do nějakého stavu? Nikoliv..Léčím se bych řek., rezonuju tedy,harmonizuju (tak..a to je slovo do pranice) (:

V.

Nebylo by ale efektivnější, měnit svůj život tak, aby jsme žádnou hudbu nepotřebovali? Aby jsme nebyli závislí na nečem vnějším? Pokud si ji pustíme jen občas, budiž. Např. já sám jsem měl ale období, kdy jsem měl na uších sluchátka neustále. Izoloval jsem se od světa. Bylo to fajn. Tedy až do doby, než jsem si uvědomil, že jsem na tom tak trošku závislý. Hudba mě léčila, připadal jsem si šťastný, ale bylo to jen zdánlivé. Skutečné léčení přišlo teprve tehdy, když jsem sluchátka odložil a začal se věnovat tomu, jak reaguji na lidi okolo a proč tak reaguji. Tomu, před čím jsem se dříve tak trošku schovával.

Š.
...tak a to bude kanonáda(dobrotivá)...Nastavit děla....PAL..

**Hudba je zapotřebí pořád. Zvuk je tělesně a i historicky podložená přirozená součást člověka. Zvuk je vibrace...jako jakákoliv vibrace-čakra v těle.Zvuk je život.Efektivně bez hudby?...(: Nevím nevím....
**Hudba není vnější,je vnitřní.
**nemohu být izolován, když pouštim zvuk - nikdy (byť sedim se sluchátkama na uších v pokoji nebo jdu s nimi po ulici)
**závislost** no...spíše zaujetí..více než zaujetí...láska k hudbě,láska v sobě i k jiným.spousty energie...ale závislost ne
**jak se reaguje na lidi, když neposloucháš zrovna hudbu. Copak je tam nějakej rozdíl? Lze se pomocí hudby do něčeho schovat?...hudba je jen přirozený rezonant...a naopak si myslím, že může naopak poodhalit mnohem víc než bez ní...
...(:
tak
hudba / zvuk | 18.05.2012 16:20
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
>>> ...Co je jedna a ta samá věc na které lpíme?,jsme k ní připoutáni...jako nějaký delší vztah k něčemu nebo někomu? nebo nějaký vlastní pseudostav, či "duševní agónie"? (: či jedna věc - jedna hudba, která se nám líbí.? Jak tuto větu mám chápat? (:

cokoliv z toho. mam treba z neceho strach. tim ze ziju v tom strachu, tim se to muze prohlubovat. tim ze se snazim delat, ze nemam strach, tim to muzu posilovat. kdyz se snazim hledat nejake reseni, vyresit si to, nevedomky tim muzu nadale krmit ten cely balik energii, diky kterym mam pak strach. tak nejak jsem to myslel. krome strachu se takto muzu pripoutat k cemukoliv - k cloveku, veci, nazoru, pocitu, technice, zkusenosti, ucitelovi, zazitku, tichu, stavu, k hudbe ..

no a pak si zajdu treba na nejakou diskoteku, jen tak si tancim, a tam prave muzu otocit pozornost pryc od tech pripoutanosti (diky alkoholu, opacnemu pohlavi, hudbe, apod.). potom prijdu domu a je fajn. kdyz ale zase uvidim neco, co mi pripomene to pripoutani, cele se to znovu spusti. a tak si muzu myslet, ze mi pomohla ta diskoteka, a jdu tam znovu. Takze ta hudba muze byt jen dalsim prostredkem, diky kteremu se muzu stale vice a vice pripoutavat k tomu, k cemu uz jsem pripoutany / co me omezuje. Lakat me to muze treba proto, ze se mi pritom nepripomina to ostatni. Kdyz si ale vyresim to ostatni, bude mi jedno jestli sedim v tichosti doma, jestli si poustim ja nebo nekdo jiny nejakou hudbu, jaka to je zrovna hudba, zda jsem nebo nejsem zrovna na diskotece apod.

z tohoto pohledu mi prijde v poradku na sebe nechat pusobit hudbu, ne ji ale vyhledavat jako neco co nutne potrebuji ke stesti, k zivotu - myslet si, ze to je tou hudbou. neni, je to mnou a mymi postoji.

to neni zadna mentalni kontrukce. toto se mi v jednom obdobi zivota delo

muzu jit jeste hloubeji. hudba muze rozvibrovat organy v tele, cakry, apod., ale ja nemusim byt zavisly na tom, v jakem stavu jsou zrovna ty organy a cakry, nemusi me to trapit. muzu se o to zajimat a zkouset ruzne veci menit, ale jsou to moje organy? jsou to me cakry?

>>> Protipól? a ...slovo přitahuje mi nejde nějak dohromady

kdyz malo spim, jsem nevyspany. pritahuje me se poradne vyspat, tak to bylo mysleno. stav vyspani je zde protipol stavu nevyspani. nekdy se to deje i na nevedome urovni. pritahuje nas to napr. k nejakemu typu lidi, protoze vnitrne citime, ze maji neco co nam chybi, nebo ze maji naopak nedostatek neceho, ceho mame my prebytek. muze to byt opet cokoliv.

proc si tu pise zrovna Vasek zrovna se Stepanem? ja nevim. Pravdou je, ze tema diskuze byl puvodne email pro tebe, ale potom jsem to vlozil sem.. a to netvrdim, ze jsi pripoutany k hudbe, je to jen prirozena reakce.. napadlo me toto tema a vlozil jsem ho sem.. proc se to deje presne takto? to nevim.. ale deje se to..

a proc to ted cte i nekdo druhy? a nekdo jiny se k tomu nedostane? proc nekdo odpovi a nekdo ne? vsechno to funguje na neustalem prelivani energii.. z mist kde je ji hodne do mist, kde je ji malo... pres vsechny mozne vibracni urovne..

takovy vymenny obchod.. mam navic dva tisice, nepotrebujes to?? ale jo, dekuji.. zitra ti za to uklidim zahradu.. :)))

>>> Hudba je zapotřebí pořád. Zvuk je tělesně a i historicky podložená přirozená součást člověka.

hudba - tim jsem mel na mysli hudebni skupinu, zpevaka, pisnicku, ktera ma nejaky nazev.

zvuk - to chapu jako neco sirsiho. hudba plus sumeni listi, zpev ptaku, zvuk vlastniho dechu, atd.

nekdy se oboji prolina, neni mezi tim jasna hranice

ovsem: zvuky/hudba muze byt soucast zivota, ale nepotrebuji to k tomu, abych zil.

viz napr. neslysici, ti mohou vnimat zvuky/hudbu leda tak skrze rozvibrovani svalu, organu, caker apod. ale jinak to k zivotu nepotrebuji (nebo treba to maji jinak, co ja vim)

>>> Lze se pomocí hudby do něčeho schovat? hudba je jen přirozený rezonant

rekl bych ze zcela jiste ano. vsechno ma svou vlastni prirozenost, ale soucasne na tom muze clovek ulitnout, vystavet si z toho obrovsky hrad a schovat se v nem (pred vsim moznym i nemoznym)
...Václav | 18.05.2012 19:38
Štěpán
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
účastník Václav velice uvědoměle říká (:

cokoliv z toho. mam treba z neceho strach. tim ze ziju v tom strachu, tim se to muze prohlubovat. tim ze se snazim delat, ze nemam strach, tim to muzu posilovat. kdyz se snazim hledat nejake reseni, vyresit si to, nevedomky tim muzu nadale krmit ten cely balik energii, diky kterym mam pak strach. tak nejak jsem to myslel. krome strachu se takto muzu pripoutat k cemukoliv - k cloveku, veci, nazoru, pocitu, technice, zkusenosti, ucitelovi, zazitku, tichu, stavu, k hudbe ..

účastník Š. přiznává,má taky plno strachů a schovává se za lecčíms...(bohužel)
ale...ve vztahu-nebo-li v souvztahu k hudbě nikoliv.
Hudba není pro mě žádný únik,strach,kompenzace. Je prostředek k řešení,ke startu-čili ke startování mý největší přirozenosti. Skrz tuto hudební přirozenost jdu skrz strachy.Měním je na nestrach,neobavu a tím se situace a podmínky k řešení mění...(příklad:dělám, že nemám strach (:
*třeba nová dáma na obzoru - je chytrá jak tři mudrci dohromady a nebezpečně krásná***velký strach, ale zároveň touha. Co udělá Š. - nenápadně ji pozve na festival,nenápadně postaví stan vedle ní, nenápadně s ní jde na jídlo - buřt s chlebem a pivo,nenápadně hrajou skvělou hudbu. Situace je přirozená,všechno je uvolněný. Strach fuč.
* ještě jiný příklad
skutečně dobrá hudba- sama od sebe nepřipoutává.Hudba uvolňuje "zlý balík" energie pocitů-pracuje s nimi,aniž by si s nimi vědomě pracoval ty,zpříjemňuje i negativní vzpomínky - podává lepší úhel pohledu,zamyšlení se na minulými životními situacemi.
Vyzdvihuje to lepší.Přeměňuje-tim pádem odblokovává - do určité míry určitě ano.
Tvoří vibrace, jsi v jiný komunikační poloze - dá se říct souvztahu.Čili ne na úrovni od strachu k muzice a k celkový únikový zábavě a zpět.( "tedy kličkování životem") Pakliže budeme mluvit o strach zeširoka - tak strach je prevít a leckdy se v něm ztrácím. Music je ale zdatný likvidátor strachové dimenze.(:

pan V. hovoří takto:
no a pak si zajdu treba na nejakou diskoteku, jen tak si tancim, a tam prave muzu otocit pozornost pryc od tech pripoutanosti (diky alkoholu, opacnemu pohlavi, hudbe, apod.). potom prijdu domu a je fajn. kdyz ale zase uvidim neco, co mi pripomene to pripoutani, cele se to znovu spusti. a tak si muzu myslet, ze mi pomohla ta diskoteka, a jdu tam znovu. Takze ta hudba muze byt jen dalsim prostredkem, diky kteremu se muzu stale vice a vice pripoutavat k tomu, k cemu uz jsem pripoutany / co me omezuje. Lakat me to muze treba proto, ze se mi pritom nepripomina to ostatni. Kdyz si ale vyresim to ostatni, bude mi jedno jestli sedim v tichosti doma, jestli si poustim ja nebo nekdo jiny nejakou hudbu, jaka to je zrovna hudba, zda jsem nebo nejsem zrovna na diskotece apod.

Š.
promlouvá toto: (trochu obloukem obloukovitým) (:
Proč si připoutanost tak uvědomuješ?(nech ji být).Proč "pracuješ" s pozorností ve vztahu k připoutanosti? Proč by měla pozornost věčně otáčet směr od připoutanosti a vracet se stále zpět do výchozího stavu připoutanosti? Proč takový kolotoč? Kde nastává chyba? Když něco uvidíš co ti připomene tvojí připoutanost-jak píšeš-celý proces se spustí...Dá se říct, že nemáš vyřešeno ani předtím než si vědomě spatříš další připoutanost.Co znamená nebo co obsahuje to, co ti ukáže,že máš vyřešené "to ostatní" a tudíž neabsolvuješ kolotoč tam a zpět. Proč ten kolotoč absolvuješ, když máš vše ostatní vyřešené--se tedy domnívám--dejme tomu, že pro tuto chvíli jsi v tomto stavu(jinak by jsi o něm nepsal)...
Nebo jsi tedy vyřešen s životním postojem a máš klid..tedy hudba je svobodný pták a ty si ho zlehka užíváš,ale neprožíváš jako až tak důležitou součást života. Jak jsi tedy na tom? Máš skutečně vyřešeno - tak jak říkáš?(: Popiš,co znamená mít vyřešeno to ostatní?
Je hudba skutečně HRADEM? (: schovka...není naopak cestou ke svobodě-možná k totální svobodě?
dodatek k poslednímu odstavci | 18.05.2012 21:19
Štěpán
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
...v předchozím příspěvku.
To co bylo zformulováno v předchozím posledním odstavci - není přímo osobní otázka na Václava. Jen skrz více osobní formulaci(na tělo) musela být položena,aby vyzněla tak jak jsem ji myslel.. jinak řečeno:Jak se hudba stane zcela neutrálním prvkem v životě jedince,že po ní "jakoby nejde", ale přitom je s ní a když potřebuje čerpat,tak čerpá a je jedno jaký má zdroj? jak jak? (: Je hudba dokonce řečeno vlastně nedůležitá?, lze ji vynechat a přesto žít opravdu spokojeně?...
Samozřejmě neslyšící...to je úplně jiná kategorie, ale co slyšící. Kdo slyší tak ten...hudbu potřebuje nebo vůbec nepotřebuje?...
...a ty orgány,čakry, - že by nebyly moje?? a ty další věty už jsou very hard(:
a už mlčim (:
tak tentokrat to je pouze o mne | 19.05.2012 01:27
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Ted jsme se asi trosku nepochopili. Psal jsem o tom, co se mi delo cca 5 let zpet. Ty diskoteky 10-15 let zpet. Nevim jak o tom jinak mluvit, nez jako o pripoutanosti. To slovo to myslim moc hezky vystihuje.

V jakem jsem stavu? Sedim na zidli a pisu tento text. Slysim z venku auta. Je mi fajn. Nyni opet sahnu do minulosti (pro potrebu blize popsat dnesni stav).

1. V mem zivote se stridaly stavy, ktere jsem vnimal vesmes jako problem. Jakasi vnitrni nepohoda (nebudu rozebirat slovo nepohoda). Mezitim se tu a tam objevil stav radosti (zridka), euforie (zridka), a jakesi nevedome neuvedomovani si toho co se zrovna deje (casto).

2. Hledal jsem stav, ve kterem mi bude fajn. To je obdobi, kdy jsem se honil za holkama, diskoteky atd. K tomu ruzne snahy se zabezpecit - vysoka skola atd. Opet se ale jen stridaly ruzne stavy. Rad jsem vzpominal na detsvi, kde se mi dely zvlastni veci. Mizel cas, byl jsem prostorem apod. Bral jsem to tak, ze dospivani = neustale honeni se za necim. Myslel jsem, ze to bude uz jen horsi.

3. Dostal jsem se k meditacim, skrze ktere jsem nasel jakysi novy stav, ve kterem jsem si neuvedomoval telo, neuvedomoval jsem si co se deje, vzdy jsem se rozpustil a zmizel. Zustal klid, nekonecnost a i to se propadlo samo do sebe. Pak se ale vzdy objevil svet a s nim stridani ruznych stavu, ktere byly oproti zkusenostem v meditaci nesnesitelne.

4. Rozhodl jsem se docilit toho, ze budu v tom stavu, kdy nebudu vnimat to stridani tech vsech stavu, trvale. To jsem chapal jako osviceni. Cely den jsem se snazil nepromitat do mysli minulost, budoucnost, jine lidi, minimalizoval jsem pocet myslenek. Prisel jsem si, ze ziju mimo beznou realitu.

5. To predchozi melo nekolik nevyhod. Bralo mi to hodne energie. Nemel jsem skoro zadne myslenky, ale taky jsem nic moc neudelal. Stale jsem se hlidal. Take to neslo udrzet stale. Velky problem to byl mezi vice lidmi. Prislo mi, ze me tahnou dolu. Tady jsem si poridil sluchatka a hudbou jsem se izoloval od toho, co se delo okolo.

6. Stav vnitrni stability byl stale hlubsi, pribyly ruzne mimosmyslove zkusenosti a to me utvrzovalo v tom, ze to je na spravne ceste.

7. Stale to nebylo trvale. Nedokazal jsem to udrzet trvale a byl z toho dost nestastny. Zacal jsem delat kraviny, pri kterych jsem se malem utopil a tak.

8. Uvedomil jsem si, ze nelze byt v jednom konkretnim stavu trvale, ze to je nesmysl. Uvedomil jsem si, ze musim ten svet a to vsechno co se deje zahrnout do toho, co ma byt trvale. Ze se s tim musim nejak sjednotit, nebo tak neco. Rozpoznat se jako to vsechno.

9. Tady prisli na radu ruzni duchovni ucitele, mistri, techniky, postoje apod. Toto bych nikdy nedal bez vnejsi pomoci, absolutne ne.

10. Ten hluboky stav, to nejcenejsi k cemu jsem se kdy dostal, jsem zahodil. Zacal jsem zase od zacatku. Ucil jsem se divat na lidi, poslouchat je, venoval jsem cas sve praci, lidem okolo, vztahum, zdravi apod. (mimochodem to delam i dnes). Stale vice jakoby normalnim vecem. Zacal jsem si pripadat hmotny, nevyzraly, ale aspon to bylo trvale.

11. Ruzne stavy se stridaly, ale ja prestal nektere vyhledavat a jinym se vyhybat. Prestal jsem si rozumet s tzv. duchovnimi lidmi, protoze oni chteli stale nekam rust, dosahovat 4. stavu vedomi, osviceni apod.

12. Mel jsem v sobe dobry zmatek, protoze jsem to dost dobre nechapal. Vsechno zacalo byt jako v bode 1, s tim rozdilem, ze uz mi ty stavy nedelaly problem. Kdyz jsem sel po chodniku, sel jsem po chodniku, kdyz jsem byl zdravy, byl jsem zdravy, kdyz jsem byl nemocny, byl jsem nemocny. V hlave mi stale hucely rady vsech tech ucitelu, ze musim meditovat, pracovat na sobe, atd... clovek ma ale poslouchat sve srdce, ze ano? A to mi rikalo "kasli na ne"

13. Stale jsem to v sobe jaksi hodnotil. Napadaly me myslenky o tom, ze jsem teda jako asi dosahl osviceni, ze to neni zadny vzneseny stav, ale pouze smireni se s tim, co se deje. A v zapeti na to, ze jsem nic nepochopil a budu jeste muset mnoho meditovat, a pracovat na sobe. Zmatek.

14. Zacal jsem nachazet spoustu mist, kde jeste nefunguju uplne harmonicky (nebudu popisovat slovo harmonie), i kdyz soucasne mi prislo, ze to vlastne vubec nevadi. Tady prisel trosku problem, protoze jsem se prestal snazit vylepsovat, prestal jsem uplne meditovat, zacal jsem se prejidat atd. Nebyla zde sila, ktera by tomu mohla zabranit. Bylo mi to vsechno uplne jedno (uplne vsechno ne, to bych kecal).

15. Prisel jsem si soucasne jakoby jeden z nejvyspelejsich, ale soucasne uplny zacatecnik. Rikal jsem si, ze to prestanu hodnotit. Ze to hodnoceni dela zmatek. Sam pro sebe jsem si nedefinoval jak na tom jsem, vzdyt mne stacilo, ze jsem prozival to, co jsem zrovna prozival. Dal jsem si meloun, to mi stacilo. Nebo jsem pracoval a byl jsem stastny. Tyto stranky jsem chtel smazat, ale pak jsem si rekl, ze to je vlastne fuc.

16. Napadlo me, ze bych tyto veci mohl predavat lidem. To byla ale katastrofa. Zjistil jsem, ze se na ne jaksi naladim, a pak se v tom vsem ztratim. Ze zacnu prozivat jejich uroven (to mi nevadilo), ale oni chteji neco jineho. Vedel jsem co prozivaji, protoze jsem to zazival na sobe, ale dokazal jsem jim poradit leda tak z meho pohledu a tomu nerozumeli. Nekdy okolo bodu 4-6 jsem se dostal k Reiki. Tam jsem na sobe pozoroval schopnost menit, lecit, pomahat, byt v jednom stavu, ktery je vysoky, neochvejny. To jsem ale jakoby ztratil okolo bodu 14, protoze mi prislo, ze to je jen jakasi hra a tem lidem to z dlouhodobeho pohledu stejne moc neda.

17. Obcas jsem si zameditoval. Jen tak abych si pripomel to drivejsi. Jen tak pro jistotu. Co kdyz maji vsichni ti mistri pravdu? Uvedomil jsem si, ze kdyz je meditace tak akorat, je to fajn. A meritko toho akorat, ze se neustale meni. Slovem meditace tady myslim to, ze si lehnu, prestanu vnimat telo a zmizim do bezcasovosti. Muzu rict, ze jsem byl v meditaci cely den, v jakemsi sebeuvedomovani, ale to je neco jineho. Uvedomuji si formy, lidi, veci, stavy. Jsem bdely. Meditace je pro me stav, kde se nic nedeje a nikdo tam nic nevnima. Nekdy to pozoruji jakoby i behem dne, nekdy je to jen sebeklam.

18. Zit bez meditace a soucasne zvladat bezny zivot. To byla pro me vyzva. Zit zivot bez vsech tech podpurnych prostredku. Proste to zit.

19. Blizime se do soucasnosti. Kdyz se me nekdo na neco zepta, tak odpovim, ale vidim, ze by bylo mnohdy lepsi neodpovidat. Vsichni zijeme, to je fakt. Kazdy jinak. Je nesmysl nekomu predavat to, ze se vsechno meni, ze jde zivot chvili tak a chvili tak, ze se vzdy nedari, ze do nej vsechno toto patri. To prece kazdy vi.

20. Nasel jsem sam pro sebe obrovskou universalni pravdu (zit zivot se vsim co dnesek prinese) a zjistil, ze mi to k nicemu praktickemu neni. Je to zcela jasna vec.

Sedim a pisu, to jedine je ted skutecne. Ten proces mel ale jednu velkou vyhodu. To vsechno cim jsem si prosel, automaticky chapu i na druhych - pokud zrovna necim podobnym prochazi.

To co je vibracne mimo vsechny ty zkusenosti je pro me ale neviditelne. Vyzva do tzv. budoucnosti? :)

Tak a ted to vsechno vemte a vyhodte to z okna. Ja to tak take delam.
hudba hradem? | 19.05.2012 01:37
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
> Je hudba skutečně HRADEM? (: schovka...není naopak cestou ke svobodě-možná k totální svobodě?

nepsal jsem, ze je hradem, ale ze muze byt i hradem. jake si to clovek udela, takove to ma. cesta ke svobode? na to muzu napsat jedine to, ze ke svobode, tak jak ji chapu ja, nevede zadna cesta. je to zivot bez cest

atd.. taky mas pocit, ze nam tu trosku nestaci slova? ze se ty i ja bereme, proste vime jak ty veci jsou, ale ten slovni popis toho vseho je mirne zavadejici? tak nejak to vnimam. ze slova mohou lidi proti sobe rozestvat, kdyz se nechaji, nebo je zblizit, kdyz to tak chteji.

tady na povrchu si vymenujeme ruzne slova, ale tam nekde vespod spolu tise sedime beze slov.
dodatek | 19.05.2012 02:09
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Stepane, to co jsem psal nebylo na tebe. Ted me napadlo, ze si to tak mozna pochopil. Treba ten strach, tim jsem nemyslel, ze prozivas strach. To bylo spise o mem zivote. Konkretne napr. zubar. Kdysi. Ten strach narustal 20 let. Ted to je uz jinak. Pritelkyne je zubarka, atd. :) I kdyz strachy asi prozivame v ruzne podobe vsichni, to patri k zivotu (nikomu to nenutim). A ty pripoutanosti, to jsem myslel obecne, ze tu je ta moznost.
...... | 19.05.2012 03:25
Štěpán
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
jaja ich verstehe (:
...a dyk pokec musí bejt (:
Máme hlavy,tak něco řikáme...ve dne v noci u pc...(:
...jsi velice kvalitní řečník (:...
Václav a jeho životopis (((: tak to má být
...... | 19.05.2012 03:52
Štěpán
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Mám ještě něco říct?...(:
no radši jsem zavřel klapačku a šel spát
ps...alles gute
dobre rano / dobrou noc | 19.05.2012 04:35
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
dokoukam video od Krishnamurtiho, dopiju pivo a pujdu pomalu taky do postele :))
->Vaclav | 4.06.2012 20:10
Honza
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Je to pravda mám teď takové nestresové období povedlo se mi zbavit různých stresů a najednou zmizela potřeba poslouchat různé uklidňující písničky. Dříve mě to opravdu naplňovalo, ale teď prostě mě to nic neříká a docela mě to i "štve" ale je to tak.

Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Každý stále staví, jen aby to pak rozboural a přišel konečně k tomu čistému Vědomí, jež je ten čistý podklad všeho. Jako čistá plocha papíru je též podkladem pro všechny možnosti. (František Drtikol)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Posedlost duchem
komentářů: 8, poslední: 14.06.2019
Pocity ztraceného času
komentářů: 4, poslední: 22.05.2019
Rozbité zrcadlo = 7 let neštěs..
komentářů: 4, poslední: 30.03.2019
Pravda je neschůdná země - Jid..
komentářů: 21, poslední: 20.03.2019

Cíl člověka a zbytku živých by..
komentářů: 4, poslední: 14.06.2019
Celoživotní problémy
komentářů: 17, poslední: 14.06.2019
Sdílení duchovních prožitků s ..
komentářů: 14, poslední: 14.06.2019
Reiki škodí
komentářů: 55, poslední: 12.06.2019
Pokračovatel Květoslava Minaří..
komentářů: 114, poslední: 10.06.2019
Jak se lidem bydlí v duchovním..
komentářů: 15, poslední: 5.06.2019


Anketa

Měli jste duchovní zážitky?
-> -> ->
Celkem hlasovalo: 7799

Copyright © 2007-2019: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0