Název příspěvku:

Vlastní duchovní pravdy


vložil: Václav (11.01.2019 03:11)
kategorie: psychologie, psychoterapie
 
Predpokladejme, ze jsme za svuj zivot precetli par duchovnich knizek (5, 10, 50, nebo tak nejak), mame za sebou nejakou tu praxi (par promeditovanych veceru, par meditacnich setkani s jinymi lidmi, par vnoru, zajimavych stavu, apod.), mame take sve zivotni zkusenosti (20, 30, 40, 50 let vseho mozneho),..

Vysledkem toho je cosi, co tu ted je - rikame tomu clovek, duchovni bytost, ...

Otazka zni, do jake miry jsme po tom vsem otevreni schopnosti "objevovat" vlastni pravdy. Ne tedy to vse v nas pouze kombinovat a sami v sobe papouskovat to, co jsme si nekde precetli a co zdanlive zrovna pasuje na to, co se nam v zivote zrovna deje, ale umet se divat a videt "nove"...

Co zasadniho jste si v zivote sami uvedomili a teprve potom to nasli v nejake duchovni (ci jine) knizce?

Ja drive napr. jezdil na kole. Toulal jsem se po po Beskydech (cele dny sam), da se rict, ze to byla meditace, ale ne prilis hluboka. Nenapadlo me se zastavit, zavrit oci a prohloubit to. To jsem si musel nekde precist, ze to jde udelat.

Bavilo me pozorovat, divat se na lidi okolo a sledovat, co kde a proc. Nenapadlo me ale tuto pozornost otocit i sam na sebe, to jsem si precetl az v knize od Edy Tomase.. a on to nejspis take nekde prevzal..

Ony to jsou vlastne jakesi kolektivni zkusenosti. Ma se vubec dnes smysl snazit objevovat "sam"? Nebo uz lidstvo natolik "dospelo", ze uz je efektivnejsi nechat se vest tim "overenym" jinde? Radeji cist dalsi a dalsi knihy, nez pozorovat? Radeji provadet konkretni meditacni techniky, nez si vytvorit vlastni postupy, presne na miru sve bytosti? Radeji se nechat nekde do neceho zasvetit (mistrem), nez si to objevit sam v sobe?

A cim to vlastne jsme? Vsechno je spolu propojeno - ale to jsme nekde cetli. Minulost a budoucnost neexistuje - ale to jsme take cetli. Reinkarnujeme se sem stale dokolecka - opet prevzato. Je potreba na sobe pracovat, meditovat, nekam se posouvat - opet inspirace odjinud.

Co zkusit neco uplne noveho?

KOMENTÁŘE

zamyšlení | 11.01.2019 04:52
Apas
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
"Radeji cist dalsi a dalsi knihy, nez pozorovat? Radeji provadet konkretni meditacni techniky, nez si vytvorit vlastni postupy, presne na miru sve bytosti?!"

U mě konkrétně se dlouhodobě střídají dvě fáze - 1) fáze inspirace/čtení/sbírání informací 2) fáze, kdy se na to všechno vykašlu, zapomenu na všechny techniky, "duchovno"... a prostě jenom tak žiju

Ve fázi 2) je život tak nějak plynulejší, samozřejmější, méně komplikovaný... To mě pak vysloveně odpuzuje čtení jakýchkoli nauk, postupů, filozofií, atd. A pak zas třeba za rok na to dostanu přirozeně chuť... Fáze 1) je ale taky hodně podstatná. Střídá se to samo, aniž bych to nějak řídil a říkal si teď to budu mít tak a teď tak - s výjimkou třeba nutnosti násilného přerušení čtení kvůli povinnostem atd...

V případě obou těchto fází, když jsem v nich měl tendenci setrvávat příliš dlouho (a nenaslouchal onomu tichému hlasu ve mně, který mě už vedl jinam), jsem měl pocit jisté stagnace.

Mám pocit, že některé věci v sobě máme přirozeně, ale jsou tak zaházené, že se je jakoby musíme znovu učit, objevovat je třeba právě čtením knih. Jsme od nich někdy ve víru světa tak daleko, že úplně zapomeneme, že lze žít i jinak, než jak v současnosti třeba právě žijeme - ale stačí pár vhodných impulzů a ono to v nás ožije. A pak už zas můžeme žít bez nutnosti stimulace knihami, učeními... a objevovat sami, nově... naslouchat...
systém vs postupy na míru | 11.01.2019 05:04
Apas
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
"Radeji provadet konkretni meditacni techniky, nez si vytvorit vlastni postupy, presne na miru sve bytosti?!"
Potřebuju systém, protože přirozeně inklinuju k chaotičnosti a s ní spojené neefektivnosti/nekonstruktivnosti mysli. Ale rozhodně ne stoprocentně přejatý. Já si právě přirozeně v životě tvořím svůj vlastní systém, právě konkrétně na míru. Teď nemyslím jen ve věcech meditace atd... ale obecně... jsem v mnohém tak specifický člověk, že to prostě ani jinak nejde. Takže třeba ano - praktikuju občas třeba konkrétní techniku, ale tak, jak mi to vyhovuje, vše si musím uzpůsobit... člověk může následovat i konkrétní systém, cestu, na tom podle mě není nic špatného - ale měl by po ní kráčet sám za sebe, jinak ho to nutně musí začít v jistý moment blokovat...

Naše evropská mysl tíhne k předpisům, chceme přesně vědět, co máme dělat... nemáme rádi, když jsme hozeni do neznáma, když musíme sami zkoumat metodou pokus/omyl... kde musíme sami tápat, sami pozorovat a vyciťovat... myslím, že je to právě tento stejný princip, díky kterému jsme tak posedlí kategorizací/promítáním vlastních představ do okolního světa, tedy užíváním filtrů místo otevřeného prázdného naslouchání...
faze 1, faze 2 | 11.01.2019 05:09
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
po par cyklech musi nutne dojit k jakesi fuzi, ktera to slouci a zefektivni = faze 3 :)

a pak je otazka, jestli se bytost timto procesem jakehosi postupneho vylepsovani, nebo jen posouvani nekam, neunavi = faze 4 :)

a pak se zase jednou pristihne, ze dela stridave 1) a 2)
Dobrá otázka | 11.01.2019 06:26
Monika
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Dobrá otázka, taky se nad ním sem tam zamyslím.... u mě je to kombinace obého...

Třeba už asi v nějakých 13ti jsem si sama uvědomovala pomíjivost věcí a to, že štěstí mi nepřinesou ani věci, ani zážitky.

Jinak to mám s těmi fázemi stejně jako Apas, střídá se to plynule samo... s fází 3 nemám žádné zkušenosti :D
Něco nového... | 11.01.2019 11:11
Pepan
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Ono záleží co chce člověk docílit. Jaká má jeho duchovní snaha = jeho meditace účel. Nebo zda páchá pouze "meditaci pro meditaci".
Je několik základních diuchovních směrů.
Třeba mystická cesta jejíž adepti se snaží o splynutí s Bohem. Viz např. mystické texty od Karla Weinfurtera. Je buddhistická cesta k ukončení jakékoliv formy existence. Vystupoval v polovině devadesátých let v české televizi představitel buddhistických mnichů z Barmy. Prohlásil zhruba toto:
"Pro nás buddhisty je jakákoliv forma existence, i existence andělů a světců v ráji, i samého Boha pouze utrpení. My nechceme ani to. Z toho plyne, že buddhistické mediatce mají za účel ukončení jakékoliv formy existence.
Adepti antických mystérií pro změnu prováděli meditace aby v dalším životě přešli do světa bohů. Aby jejich budoucí život byl mezi bohy které uctívali. Viz Jamblichos z Chalkidy, O mysteriích egyptských a dlaší chytré knížky.
Podobný účel mají taoistické meditace podle knihy Tajemství zlatého květu. Vyšla v překladu Richarda Willhelma. Ten kdo praktikuje tuto cestu v případě úspěchu meditací má také vidět bohy.
A tak dále.
Nejprve by se tedy člověk který hodlá páchat mediatce měl zamyslet na d tím, proč chce ony mediatce páchat. Jaký má být jejich cíl, jejich účel.
-> Václav | 11.01.2019 13:34
Apas
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Ad fáze 4:
Myslím, že člověka to může unavit jen v případě, že nad tím moc přemýšlí, dělá to na sílu, příliš zvnějšku... Vývoj je podle mě přirozeností - z jisté roviny jistě nikam nejdeme, ničím se nestáváme, ale já tedy funguji převážně v rovině, kde něco jako změny a vývoj vnímám... pokud bych začal fungovat tak, že vlastně se nic neděje a nikam nejdu, asi by to dobře nedopadlo. :-)
Naopak, posouvání se někam, vidina určitého cíle/cílů, byť dílčích, prostě jakási vize - mě energií naplňuje, neunavuje mě - unavený se cítím spíše, když dlouho stojím jakoby na místě...
-> Pepan | 11.01.2019 23:00
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
tak treba ja nedelam meditace za nejakym ucelem. kdyz to na me prijde, sednu si a posedim. pak se rozhlidnu, vse je jasnejsi. ani dlouhodobejsi cil nemam. spis se nechavam prekvapit. sazim asi na to, ze zde jsou inteligentnejsi sily nez to, co muzu vymyslet mozkem :)
-> Monika | 11.01.2019 23:06
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
> s fází 3 nemám žádné zkušenosti :D

ja spis myslel to, ze napred muzes cist 2 roky knizky, pak treba 2 roky meditovat, ale po par letech uz to tak asi nebude. pak si clovek spis precte nekde jednu dve veticky, propadne se do meditace, soucasne cte dal, zije, cte, vse tak nejak zaroven. predpokladam.


> Třeba už asi v nějakých 13ti jsem si sama uvědomovala pomíjivost věcí

to ja treba ne. ja zil jako bych byl nesmrtelny, snazic se najit to nejlepsi. i kdyz okolo me lide napr. umirali, tak mi porad nedochazelo, ze se to tyka vsech a vseho (vcetne me osoby)
-> Apas | 11.01.2019 23:11
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
ja taky vnimam vyvoj, ale neprijdu si, ze by to pro me bylo nejak dulezite. vse mi prijde dost v cyklech a ja se pouze na ty cykly adaptuju - aby mi ty veci okolo zbytecne nekomplikovaly zivot - kdyz uz jsem se tady teda jaksi ocitl - na pozadi tohoto deni se to ale zase tak nemeni - kdyz vezmu treba 10 let zpet


>> že vlastně se nic neděje a nikam nejdu, asi by to dobře nedopadlo

toto clovek asi nesmi delat z urovne osoby. ze by si nekde sedl a rekl si, ze nebude nic delat a hypnotizoval se tim, ze tu nic stejne neni, tak neni duvod nic delat

ono tady totiz ocividne cosi je. :)

ja ale nikam jit nemusim. coz neznamena, ze kdyz zazvoni telefon, tak ho nezvednu. zvednu, ale nemusim se na to dopredu pripravovat. nemusim o nem ani vedet a ono se to stejne v pravy cas odehraje.
-> Václav | 12.01.2019 16:21
Apas
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
"ono tady totiz ocividne cosi je. :)"

:-D

"kdyz zazvoni telefon, tak ho nezvednu. zvednu, ale nemusim se na to dopredu pripravovat"

tohle je moc pěkné přirovnání. Já si na sobě uvědomuju, jak mám tendenci se na všechno dokonale připravit, mít "absolutní jistotu" - ale co to je v základu jiného než strach. Či nedůvěra v proces a jeho moudrost. :-)
-> Apas | 13.01.2019 22:02
Václav
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
Nas to tak naucili :)
| 14.01.2019 09:05
Monika
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
--- ja spis myslel to, ze napred muzes cist 2 roky knizky, pak treba 2 roky meditovat, ale po par letech uz to tak asi nebude. pak si clovek spis precte nekde jednu dve veticky, propadne se do meditace, soucasne cte dal, zije, cte, vse tak nejak zaroven. predpokladam ---

Chápu, takže oprava u fáze tři :-)))

--- to ja treba ne. ja zil jako bych byl nesmrtelny, snazic se najit to nejlepsi. i kdyz okolo me lide napr. umirali, tak mi porad nedochazelo, ze se to tyka vsech a vseho (vcetne me osoby) ---

V tom věku jsem se vlivem deprese smrtí zaobírala až přespříliš... ale myslela jsem tu pomíjivost i třeba v pocitech nebo např. v tom, že jsem pociťovala takové zvláštní prázdno a nenaplnění i po koupi věci, po které jsem toužila, apod. Jakože tu prvotní radost vystřídalo uvědomění, že věci mi štěstí nedají, že musí být něco víc hlubšího, co by mě udělalo šťastnou. Něco na úplně jiné úrovni. Ale já to tehdy vůbec nedokázala uchopit... ani s tím nic moc dělat..
každý to má nastaveno jinak | 6.02.2019 17:08
Olga Amálka
emailové adresy se zobrazují jen přihlášeným uživatelům
čím dál tím víc mi dává smysl teorie reinkarnace i když jsem celý život věřící evangelička. To, že každý člověk má na ten samý problém jiný názor, nemusí nutně znamenat, že je "blbý, zaostalý" atd.Může to spočívat mimojiné taky v tom, že je v jiné rovině poznání,než já. Takže co mně se zdá definitivní, jemu může připadat jako blbost.Dalo by se tím vysvětlit taky to, proč je někdo absolutně nezodpovědný, necitelný, atd. Samozřejmě, veliký význam má výchova, zkušenosti z dětství atd. Ale kromě toho každého v životě potkávají i události, které dají člověku možnost, vystoupit o stupínek výše. K takzvané vyšší sféře duše.
Podle mne, my nemáme možnost posoudit, jestli jsme na dobré cestě jinak, než že se naučíme posuzovat srdcem a pokorou.
Pokud totiž nejsme připraveni, tak ani četba všech knih světa nepomůže tomu, aby jsme postoupili. Nebudeme textu rozumět a půjde to jak se říká jedním uchem dovnitř, druhým ven, anebo knížku znechuceně zahodíme.
V mém případě je to např. o tom, že když vidím naprosto nepochopitelně nezodpovědné jednání např.příbuzných, které nejsem schopna napravit, řeknu si,že bohužel je dotyčný na jiné rovině poznání. Nenadávám mu a i když je mi to moc líto, tak si říkám, že se s tím musím smířit, protože je to jeho cesta.
Většina lidí totiž požádá o radu, odmávne i třetí světovou a pak se na všechno s přehledem vykašle. Netvrdím,že to je optimální řešení, ale prostě vytáhnu peněženku a zaplatím jejich nemocnému zvířeti veterinu, zatím co dotyčný si nevybaví ani příspěvek na zdravotní pojištění v nezaměstnansti a ztrácí každý měsíc daleko více.

Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Když chci něco rozřešit, nebudu o té věci přemýšlet, budu o ní mlčet. (František Drtikol)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Smrt vlastní rukou
komentářů: 6, poslední: 13.07.2019
Posedlost duchem
komentářů: 8, poslední: 14.06.2019
Pocity ztraceného času
komentářů: 4, poslední: 22.05.2019
Rozbité zrcadlo = 7 let neštěs..
komentářů: 4, poslední: 30.03.2019

Sdílení duchovních prožitků s ..
komentářů: 18, poslední: 13.07.2019
Reiki škodí
komentářů: 56, poslední: 13.07.2019
Cíl člověka a zbytku živých by..
komentářů: 5, poslední: 19.06.2019
Celoživotní problémy
komentářů: 17, poslední: 14.06.2019
Pokračovatel Květoslava Minaří..
komentářů: 114, poslední: 10.06.2019
Jak se lidem bydlí v duchovním..
komentářů: 15, poslední: 5.06.2019



Copyright © 2007-2019: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0