Hluboká mozková stimulace a Parkinsonova nemoc

Hluboká mozková stimulace je chirurgická léčba různých vnějších příznaků neurologických onemocnění, většinou příznaků Parkinsonovy choroby, jako třes, svalová ztuhlost, zpomalení pohyblivosti a obtíže při chůzi.

Co je Hluboká mozková stimulace?

Hlubokou mozkovou stimulací se léčí intenční třes, častá neurologická porucha pohybu, kdy se třes objevuje jen ve chvíli záměru vykonat pohyb. Používá se pouze u pacientů, jejichž obtíže nelze odstranit léky.

Hluboká mozková stimulace přivádí elektrické impulzy z neurostimulátoru, zařízení podobného kardiostimulátor (pacemaker), do hlubokých struktur mozku, kde blokuje rušivé signály, které vyvolávají již zmíněný třes a další příznaky Parkinsonovy choroby.

Celá operace se provádí oboustranně, pro každou hemisféru a tedy polovinu těla zvlášť.

Jak zákrok probíhá?

Před operací se pomocí magnetické rezonance zjistí přesné umístění cílových jader mozku, kde vznikají rušivé signály způsobující příznaky Parkinsonovy choroby. Z těchto záznamů se spočítá přesná dráha kterou se pomocí stereo-taktické chirurgické metody budou zavádět elektrody. Během operace je mikroregistrací zaznamenáván signál z procházených částí mozku. Pro mikroregistraci se používají velmi tenké elektrody. Na základě zaznamenaných signálu je přesně určena poloha cílových jader.

Systém hluboké mozkové stimulace se skládá ze tří částí: stimulační elektrody, přívodního vedení a neurostimulátoru. Stimulační elektroda je silnější než ta, použitá pro mikroregistraci, avšak stále o průměru méně než 1mm. Malým otvorem v lebce je zavedena na přesně na zjištěné cílové místo v hlubokých oblastech mozku. Většinou se jedná o Thalamus, Subthalamické jádro nebo Globus pallidus interna. Přívodní vedení je izolovaný kablík vedený pod kůží na hlavě a krku k neurostimulátoru. Neurostimulátor je baterií napájený generátor elektrických impulsů. Chirurgicky se implantuje většinou do oblasti pod klíční kost, opět podobně jako kardiostimulátor.

Několik týdnů po skončení operace je neurostimulátor spuštěn a vysílá elektrické impulsy do mozku, kde interferují a tím blokují rušivé signály způsobující příznaky Parkinsonovy choroby.

Stejně jako v případě léčby léky jde o léčbu vnějších příznaků Parkinsonovy choroby nikoliv její příčiny. Ale na rozdíl od dřívějších zákroků nejde o metodu destruktivní, v případě, že se podaří vyvinout pokročilejší léčbu, je možné elektrody vyjmout bez trvalého poškození mozku. Parametry stimulace je možné nastavovat bez dalších chirurgických zákroků. Tzv. „programováním“ se nastaví nejvhodnější frekvence, amplituda a energie pulsů pro každého konkrétního pacienta.

Jaká je prognóza?

Přestože většina pacientů musí nadále užívat léky, mnoha pacientům se zlepší jejich stav a mohou výrazně snížit dávkování. Míra snížení dávkování nelze přesně předpovědět, ale značně sníží výskyt vedlejších účinků dlouhodobého užívání levodopy, léku na zmírnění příznaků Parkinsonovy choroby. Jedná se například o dyskinezii, nedobrovolné pohyby končetin.

Pokračuje v této oblasti výzkum?

Probíhající výzkum se zabývá zpřesněním určení polohy stimulace, pro maximální účinek, zvýšením spolehlivosti léčby a také potlačením vedlejších účinků, jako např. ovlivňování emocionálního stavu pacienta, které se občas vyskytují.

Vloženo: 31.05.2007

počet komentářů: 0