Ignorantství, ignorance, přehlížení zcela zřejmých faktů

sestavil: Václav

Občas se zabývám otázkou, co je a co není zdraví prospěšné, a mlčky přitom předpokládám, že to, co zdraví příliš neprospívá, nebo dokonce škodí, začnu já i jiní lidé omezovat.

Ignorantství

IgnorantstvíDošel jsem ovšem k závěru, že to vlastně není ani tak o tom, zda něco škodí nebo ne. Moc dobře např. víme, že kouření škodí, že nadměrný hluk poškozuje sluchové ústrojí, že nám žití ve znečistěném prostředí příliš neprospívá atd. I přesto ale těmto faktorům mnohdy vystavujeme sami sebe, ostatní, a někdy dokonce i děti.

Občas např. vidím těhotné matky, které kouří. Nemyslím si, že neví, že to jejich budoucímu dítěti škodí, že může být díky tomu postižené, trpět nějakou chronickou chorobou apod. Takoví lidé tyto fakta prostě ignorují, je jim to jedno. Však oni s tou nemocí nebudou muset žít, tak co.

Podobně si můžeme vzít své vlastní nemoci, úrazy, problémy, alergie.. vsadil bych se, že hodně z toho je zcela jistě způsobené našim nebo cizím ignorantstvím. Takže nám nezbývá, než poděkovat - sami sobě i jiným lidem.

Dělají to všichni

Netvrdím, že jsem zrovna já tím nejlepším příkladem, ale alespoň nekouřím, autem nejezdím, odpad třídím, mobil mám v městských hromadných prostředcích vypnutý atd.

Např. Wifi router mám doma ale zapnutý. U pracovního stolu používám kabel, ale jinde po bytě připojení přes Wifi. Při přihlašování do sítě vidím x-desítek dalších bezdrátových sítí, takže je to stejně jedno, ne? Ano, další forma ignorace. Dělají to ostatní, tak proč bych se měl já chovat jinak, omezovat se, že? "Však ono to není vidět a stejně to zase tolik neškodí." Tyto drobnosti ovšem vytváří prostředí, ve kterém pak žijeme.

Pokud chcete vidět, kam to až může dojít, doporučuji výlet do některého z větších měst v Číně. Například v Pekingu je tolik smogu, že přes něj není málem ani vidět přes ulici a lidé všechen ten sajrajt plivou po zemi. Když jsem tam byl, kašlal jsem, škrábalo mě v krku, málem jsem z toho ani nemluvil. Po pár dnech jsem si na to ale částečně zvykl. Člověk se dokáže adaptovat na cokoliv, ale za jakou cenu...

Otázka zní, má to člověka vůbec trápit, má se tím vůbec zabývat? Mohlo by to vést ke změně toho všeho? Nebo je to boj s větrnými mlýny? Není lepší řešit sám sebe a to ostatní nevidět, neposuzovat, ignorovat? :)


Vloženo: 26.06.2012

KOMENTÁŘE

počet komentářů: 19
poslední: 4.07.2012 12:31

SOUVISEJÍCÍ STRÁNKY


Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Kdo dává víc než bere, stává se chudým. Kdo nebere, nevydává, stává se lakomcem. Lakomec čím méně dává, tím víc chce brát. Chudý čím míň bere, tím víc chce dávat. (František Drtikol)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Jak voní blížící se smrt?
komentářů: 2, poslední: 21.06.2017
Sexuologická poradna a efektiv..
komentářů: 10, poslední: 17.06.2017
Nemám motivaci k žití
komentářů: 37, poslední: 15.06.2017
Takže na Měsíci nikdy nikdo ne..
komentářů: 18, poslední: 2.07.2016

Reiki je mrtvý zdroj
komentářů: 47, poslední: 18.06.2017
Ayahuasca v ČR
komentářů: 50, poslední: 17.06.2017
Duchovní, či jinak zajímavé fi..
komentářů: 242, poslední: 13.06.2017
Petr Chobot - meditační akce
komentářů: 4, poslední: 10.06.2017
Dvojplameny? Máte nějakou zkuš..
komentářů: 31, poslední: 10.06.2017
mystička Ivana Adamcová
komentářů: 19, poslední: 5.06.2017


Anketa

Jak se cítíte po ránu?
-> -> -> -> -> ->
Celkem hlasovalo: 4483

Copyright © 2007-2017: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0