Jóga a EEG

sestavil: Václav
použitý zdroj: http://osviceni.unas.cz/

Jsme svědky toho, jak se stal vědecký pokrok nejúčinnějším prostředkem společenského života, a současně toho, jak život obecného člověka není o nic šťastnější, než byl před stoletími.

Ukazuje se, že věda rozhodně není protipólem náboženství a vědecké poznání v atomové a subatomové fyzice a rovněž v biofyzice, neurofyziologii a v jiných oborech může tisíce let staré praktiky tzv. duchovních systému zdůvodnit a učinit racionálními.

Frekvenční pásma v EEG

Jóga a EEGElektrická aktivita mozku je charakterická pro různé stavy vědomí. Intenzivní soustředěnosti a vysoké bdělosti odpovídá aktivita beta s frekvencí 14-25 Hz, dennímu vědomí bez intenzivního soustředění odpovídá aktivita alfa o frekvenci 8-13 Hz.

Je-li denní vědomí snížené a dostavuje-li se ospalost, vykazuje mozek aktivitu prvního stadia spánku, charakterizovanou alfa-vlnami, které se rozpadají a zase obnovují. Při silné ospalosti se dostavuje aktivita druhé stadia spánku a převládají beta vlny s příměsí theta-vln o frekvenci 4-7 Hz. Dostaví-li se spánek jako takový, tzn. třetí stadium spánku, převládají vlny o frekvenci 3-4 Hz v nichž se objevují tzv. spánková vřeténka o frekvenci 14-18 Hz. Hlubokému spánku odpovídají delta-vlny s frekvencí 1-2Hz.

Stadium spánku, při němž se objevují rychlé pohyby očních bulv a mizí svalový tonus, je spánek snový neboli paradoxní. Je charakterizován elektrickou aktivitou prvního a druhé stadia spánku.

Více o EEG se můžete dočíst zde: Úvod do EEG

Soustředění a EEG

Tyto změny elektrické aktivity se projevují rovněž jako odezva na různé typy soustředění. Užší souvislosti stavů vědomí z změn elektrické aktivity mozku a za různých typů soustředění byly zjištěny ve spolupráci a s výkladem K. Minaříka.

Při soustředění Květoslava Minaříka by patrny tři druhy elektrické aktivity mozku. Byla přítomna alfa-aktivita, typická pro bdělý stav dospělého zdravého člověka. Převládala beta-aktivita, běžná při soustředění pozornosti, a objevil se kratší úsek theta-aktivity, na kterou byla navrstvena aktivita beta.

Tyto tři typy záznamu EEG vyplývají podle Minaříka ze tří druhů soustředění. Alfa-aktivita ze soustředění extenzivního, beta-aktivita ze soustředění intenzivního a třetí úsek ze soustředění na hranici bdění a spánku.

Extenzivním soustředěním mysli je soustředění na povrch představovaného objektu jakožto prostorového faktoru. Tímto soustředěním může člověk rozvinout schopnost nezaujatě pozorovat skutečnosti, totiž jevy a dění.

Překoná-li člověk při cvičení pozorování zevních kontur fiktivního předmětu soustředění tendenci mysli k zúžení a odpočinku, dospěje po určité době tohoto druhu usilování k momentu, kdy se extenzivní vnímání stane samočinným. Pak už lze snadno dosáhnout dalšího stupně, kdy se vědomí začne samovolně rozpínat. Rozpínání vědomí je pak manifestací kvalitativní přeměny funkce empirického uvědomování.

Intenzivním soustředěním je myšleno upínání pozornosti na fiktivní oporu mysli, na bod, který se umísťuje do hmotného prostředí, především do vlastního těla jogína. Není-li za intenzivního soustředění utlumena činnost mysli, stává se mysli činitel schopný tuto oporu analyzovat. To znamená, že při intenzivním soustředění se nedbá na žádný objekt, nýbrž pouze na bod, který má zůstat stále předmětem uvědomování. Výsledkem tohoto druhu soustřeďování je schopnost vědomí proniknout hmotou těla.

Je-li soustředění tohoto typu dále rozvíjeno, posiluje vůli, rozvíjí duševní vlohy a inteligenci a umožňuje proniknout za oblast jevů, které vnímáme zrakem. Třetí formou soustředění je udržování rovnováhy na hranici bdění a spánku. Tento způsob soustřední vyžaduje relaxaci a současně bdělost. To není jednoduché, protože bdělost ruší relaxaci a relaxace snižuje bdělost. Když se však podaří uvést relaxaci a bdělost do rovnováhy, kdy theta-aktivita pochází z duševní relaxace a beta-aktivita z kontroly tohoto stavu, zastaví se duševní činnost v jógickém stavu, který se nazývá nirvikalpasamádhi. Tento stav přináší osvícení, pokud opěrný bod pro mysl zůstane po dobu jeho trvání těle.

Nedojde-li k zastavení duševní činnosti, protože fond bdělosti je nepatrně vyšší než hloubka relaxace, přivede toto soustředění člověka k sestupu do podvědomí, tedy k poznán transcendentního světa. Převyšuje-li hloubka relaxace fond bdělosti, blokují se alfa-vlny a vyskytují se souvislé a difuzní theta-vlny. Jde o sestup vědomí do oblasti primitivní formy vědomí. Tato oblast je zajímavá tím, že se manifestuje jako oblast vševědomí, tj. vědomí společné všem živým tvorům. Odtud pramení tzv. parapsychologické jevy.

Tato skutečnost byla dokumentována Kuglerem, který uvádí, že za transu při jogickém cvičení došlo k blokádě alfa-vln a ke generaci souvislých a difuzních theta-vln.

Minařík tuto skutečnost komentuje tak, že zjednodušené "pojetí jógického školení vede obecně k nejsnazší metodě soustřeďování tj. k psychické relaxaci s postupným tlumením vnímání okolního světa. To bývá často příčinou silného rozvlnění citů, které se manifestuje příjemnými nebo nepříjemný zážitky. Jsou-li příjemné, označují je lidé za prožitky božské, nebo dokonce za projevy boží milosti. Jsou-li nepříjemné, říká se jím posedlost. To vyplývá z předpojatosti, již člověku vnuká neovládaná psychická vloha, cítění." O jogínech se předpokládá, že nepřiznávají pociťování průkaznou sílu k určování povahy skutečnosti. Proto má u nich toto soustřeďování odpovídat soustředění na hranicí bdění a spánku. Ale ani u nich tomu tak vždy není. Proto se setkávají s útlumem denního vědomí a následkem toto s rozvojem "polovědomí", které se vyžívá na blahých nebo neblahých pocitech, jejichž kvalita odpovídá etické hodnotě prožívajícího.

Důsledky soustředění

Podstatnou ideou, kterou mají dobré jogické systémy na zřeteli, je sestup schopnosti evidentního vnímání ze sféry mozkové fůry do centrencefalonu a dále do míchy. To je vlastně opačná cesta, po níž se ubíral vývoj tvarů směrem k rozvinutí schopnosti empirického uvědomování. "Když se tento postup podaří, ocitne se uvědomování v raných dobách tvůrčího procesu. Psychická cesta se pak vine sférou různých praforem živých tvorů a především pak jejich schopností, z nichž nejvýraznější je jasnocítění, " říká Minařík.

Cesta tohoto druhu je však problematická. Blokáda alfa-vln na jedné straně a výskyt theta-vln na straně druhé je silným předpokladem rozvoje snění a jiných nezdravých stavů. Rychlý úspěch v blokování reflexní činnosti smyslů a denního vědomí, který pro tento postup příznačný, nemůže často převážit vliv uchvacující duševnost, který se manifestuje blouděním v abstrahovaném světě. Při správném soustřeďování tedy nedochází ani ke snížení amplitudy vědomí, ani ke zúžení vědomí, ale naopak ke zvýšení amplitudy vědomí a k rozšíření vědomí. Výsledkem soustřeďování jsou následující: je-li dosažené téže rovnováhy, ale navíc subjekt uchoval uvědomění těla, pak se při zastavení duševní činnosti dostavuje nirvikalpasamádhi, které přináší osvícení, moudrost a bezprostřední vnímání skutečnosti.

Nedojde-li k zastavení duševní činnosti a převažuje-li bdělost nad hloubkou relaxace, nedostavuje se nirvikalpasamádhi, ale je možné sestoupit do podvědomí, poznat transcendentní svět a pochopit zákony soudržnosti psychofyzické existence živé přírody.

Není-li mysl soustředěna v těle, může se místo nirvikalpa samádhi dostavit hluboký zmatek na úrovni psychózy typu amentních stavů.

Vmísí-li se do rovnováhy mezi bděním a spánkem zaujetí nějakou věcí, pak vzniká fixní idea a z ní fanatismus. Konečně, neprojde-li člověk dlouhým školením v extenzivním a intenzivním soustředění, může mu uniknout vazba psychologické oblasti na strukturu těla, a tím cvičícímu zůstanou utajeny natolik významné souvislosti, že nedojde k rozvoji intelektu, a tím ani k poznávacímu procesu.

Bardo snění, dhjány a smrti

Podobně jako při soustředění lze zaznamenat změny elektrické aktivity v různých tzv. bardech - v bardu snění, dhjány (pohroužení mysli) a smrti. To jsou termíny orientální mystiky, které charakterizují stavy vědomí při příslušných zážitcích.

Bardo snění je charakterizované stejným záznamem jako paradoxní stadium spánku. Brdu dhjány, tj. stavu meditace, v němž se objevují neovládané vizuální asociace a vědomí je pasivní, odpovídá theta-aktivita a beta-aktivita. Když se v tomto stavu odstraní pasivita vědomí, změní se bardo dhjány v procesy poznávání.

Bardo smrti klinické se vyznačuje úplným vymizením aktivity, zatímco při smrti zdánlivé (mystické ) lze elektrickou aktivitu detekovat, je-li k dispozici přístroj se zvýšenou citlivostí. Při transu je charakteristická blokáda alfa-vln a kontinuální difuze theta-vln. Při doteku se objevuje vertexová vlna a aktivita vln alfa. Podobnou aktivitu má druhé a třetí stadium spánku a při doteku je reakce stejná jako při probuzení. Hypnoidní stavy se vyznačují shodným EEG jako první až třetí stadium spánku.


Vloženo: 15.04.2008

KOMENTÁŘE

počet komentářů: 3
poslední: 13.12.2011 16:18

SOUVISEJÍCÍ STRÁNKY


Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Pokud tento vesmír bude trvat, dokud v něm živé bytosti budou přebývat, kéž i já zde mohu vytrvat, abych rozptyloval utrpení světa. (Dalajláma 14)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Sexuologická poradna a efektiv..
komentářů: 9, poslední: 25.01.2017
Nemám motivaci k žití
komentářů: 35, poslední: 21.02.2017
Takže na Měsíci nikdy nikdo ne..
komentářů: 18, poslední: 2.07.2016

mystička Ivana Adamcová
komentářů: 17, poslední: 24.05.2017
Reiki je mrtvý zdroj
komentářů: 46, poslední: 21.05.2017
Petr Chobot - meditační akce
komentářů: 3, poslední: 2.05.2017
Dvojplameny? Máte nějakou zkuš..
komentářů: 30, poslední: 30.04.2017
Pokračovatel Květoslava Minaří..
komentářů: 70, poslední: 22.04.2017
Outdoorové oblečení
komentářů: 13, poslední: 16.04.2017



Copyright © 2007-2017: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0