Komentáře

Pokud jste přihlášeni, nemusíte zadávat jméno a emailovou adresu.

Výpis komentářů

bdělost | 7.10.2018 16:41
Václav
životní energie
Ahoj. Také se věnuji vědecko-výzkumné činmosti, také koukám rád na filmy. A občas dokonce obojí najednou. Na jednom monitoru mi běží film, na druhém pracuji.

Co se týče bdělosti. Vím, že ti teď píšu. Nemusím se snažit aplikovat nějakou bdělost. Při práci to mám podobně. Není tam práce + bdělost na prací, ale jen práce.. samo-bdělá.

Když si to zrovna neuvědomuji (např. to, že pracuji), tak si to neuvědomuji, neřeším to. Nepěstuji bdělost ve smyslu "absolutní trvalá kontrola nad životem". Občas dokonce rád na sebe zapomenu, např. i při práci, nebo filmu. Ono to je vůbec nelepší. ;) Ale když už film, tak film. Nemyslet při tom na milion dalších věcí.

A že někdo tvrdí, že je 24 hodin bdělý. Lidi toho napovídají. :)

Navíc lidi jsou soutěžící, chtějí pořád něco získávat, vlastnit. Takže když už např. bdělost, tak to touží mít pořád ;))

A já se ptám - proč proboha? ;)))

A můžu si i odpovědět. Touží po osvícení. ;)) Trvalém ;))

---------------------------------

Ale jo, taky můžu říct, při troše nadsázky, že si občas přijdu i několik dní v kuse bdělý. Občas to je okolo úplňku. Ale to není žádná bdělost, o kterou bych se nějak snažil. Spíš jako by nade mnou a na mě něco dohlíželo. Bdělost, která se ani moc nedá vypnout. Jako by mi svítila hlava, nebo tak nějak.

---------------------------------

A ještě související téma. Lepší než bdělost nad sebou mi přijde uvědomit si v sobě provázanost sebe se vším okolo. A pokud to člověk neumí, chce to asi hodně meditovat a pak se mu otevře tento rozměr. Pak, ten vnitřní rozměr toho, udržuje tu bdělost a já na to nemusím myslet - pozorování věcí, komunikace s lidmi, všechno mi to připomíná, že to je vlastně vnitřně provázané. No a s tím souvisí i bdělost. Když se toto vnitřně ví, je to celé jaksi bdělé. Ale je to už v jiné úrovni, než když se člověk stále snaží myslet na to, co zrovna dělá. To dlouho vydržet nejde a ani mi to nepřijde dvakrát přirozené (ta snaha unavuje).

---------------------------------

A ještě další věc. Možná nezávisí pouze na době, kdy je člověk bdělý. Určitou roli v tom hraje také např. hloubka toho, jak opravdově/skutečné člověk právě žije.

Příklad: ponořím se hlouběji sám do sebe, a je jedno jestli to je při meditaci, práci, nebo třeba sportu - a stane se, že se uvnitř mě "přepnou výhybky" a vše je pak několik dní jiné. Jsem více v prostoru, méně v těle, vše se daří, pohodička. Celé noci např. programuji a ani mě nenapadne řešit, jestli zrovna jsem, nebo nejsem bdělý. Je to pak jaksi jedno. ;)

Dává to trošku smysl? ;)
Zkusil jsem, co na to Google | 7.10.2018 17:40
Václav
životní energie
Soustředění, utišení a moudrost:
http://lampa.cz/buddhtexty/soustredeni_a_moudrost.html
Prozatímní stručná odpoved :-) | 7.10.2018 22:14
Apas
životní energie
Dekuju moc, Václave, dává to výborný smysl a moc mi to pomohlo. Ještě odpovím zitra večer více. Zatím se drz. :-)
Sled volných asociací | 13.10.2018 08:48
Apas
životní energie
Ahoj Václave, bylo nějak moc práce, tak odpovídám až teď. Je to vtipné - nejenže se oba zabýváme vědecko-výzkumnou činností, ale taky oba programujeme. :-) (Nejsem čistý ajťák.)

Několik volných asociací...

Vnímám to v zásadě velice podobně a pomohlo mi slyšet to od někoho jiného.

Mám pocit, že se někdy stává to, že člověk chce jít nějakou cestou, upne se na nějaký systém, např. právě to celodenní bdění, ale jeho vlastní přirozenost je jiná. Nehledě na to, že sama životní situace ho nutí nějak fungovat, způsobem, který brání stoprocentně splňovat to, co systém vyžaduje. A taky ty systémy často vznikly v úplně jiné době a nejsou-li upraveny, prakticky nejde těmi cestami kráčet bez uzpůsobení. Psal o něčem takovém i Krishnamurti, o tom rozporu, který vzniká mezi jedinečnou individualitou a požadavky systému, který si zvolí a kterým není schopen dostát. A já myslím, že to nemusí vždy být z důvodu slabé vůle či tak, ale prostě právě díky jedinečnosti sebe sama a podmínek, ve kterých žije.

Já sám jsem si moc dobře vědom nutnosti každou cestu si uzpůsobit, všechny -ismy vnímám jako velkou překážku, pokud na nich člověk ulpí a bere je dogmaticky. Nicméně třeba konkrétně s tím bděním, přemýšlel jsem spíše takto: když zapomenu na sebe sama, není to svým způsobem únik? Před přítomností, před sebou? V jistých obdobích života jsem do toho docela spadl a například furt měl potřebu číst či pracovat, jaksi mě to stimulovalo a uvědomuju si, že jsem to dělal zejména proto, že jsem tím právě zapomínal sám na sebe. Když jsem měl jen tak být, byl jsem jaksi nesvůj.

Filmy jsem k podobnému účelu začal svého času využívat zcela záměrně - byly v životě různé záležitosti, které se mi těžko zpracovávaly, které mě hodně vnitřně trápily, a tak se ty filmy občas staly prostředkem, jak překonat těžká období, kdy se mi mysl cyklila v negacích.

A tak se všechny tyhle prostředky do jisté míry staly závislostí...

Nicméně pak jsem nad tím začal přemýšlet ještě trochu jinak - není ten únik v jistých chvílích vlastně konstruktivní? Či alespoň konstruktivnější, než kdybych neustále myslel na něco, co mě trápí? Stres, jak známo, dělá na fyziologické úrovni dost hrozné věci, reaktivní formy kyslíku, kortizol, který odbourává svalovou hmotu, zpomaluje regeneraci, dělá paseku v hormonální rovnováze... A tak jsem si to postavil tak, že když jsou to závislosti vlastně neškodné a často i s nějakým přínosem, např. to čtení či práce, ale i některé filmy, je pro mě lepší vzdát se všech ideálů, bdění a prostě upřednostnit úlevu, aby zejména tělo bylo zdravé - a vzhledem k tomu, že jsem tou dobou začínal intenzivněji cvičit a chtěl nabrat svalovou hmotu, kortizol bylo to poslední, co bych potřeboval. :-)

Ještě v souvislosti se snahou o bdění či podobné přístupy jsem zaznamenal, hlavně dřív, i jev, kdy právě tou snahou o bdění či obecně nějaký stav se jaksi celkově zpomalím, je tam takový tlak, funguju nějak nepřirozeně. Zároveň mysl je jaksi zpomalenější. Dnes se mi to ale už daří relativně vyrovnávat, i když nevím, jak jsem toho dosáhl. Dokážu být často za tělem a myšlením - ale i tím nemyšlením - aniž by to zasahovalo do procesu. Asi je to o cviku, prostě přijít na to, jak na to. :-)

Tak to byl jen takový sled volných asociací. :-)
Ještě pár volných asociací | 13.10.2018 09:01
Apas
životní energie
Ještě mě napadá k tomu zapomenutí na sebe sama:

Už nevím, kde jsem to četl, ale bylo to svědectví člověka, který se silou vůle a jaksi "zázračně" vyléčil z nějaké šílené nemoci, kdy mu doktoři snad prorokovali, že to nepřežije či co. Psal, že si nejprve uvědomil, že pokud se chce vyléčit, musí být v prvé řadě v klidu. A tak začal sledoval záměrně grotesky Charlieho Chaplina. Ono to smysl vskutku dává - tělo má obrovskou regenerační schopnost, která ale funguje naplno pouze tehdy, když je člověk v klidu, protože jedině tehdy funguje správně parasympatický nervový systém, který zodpovídá za regeneraci.

Jakýsi šaman radil své žačce, ať jde na univerzitu, ať zaměstná mysl analyticky a umožní tak v pozadí nerušeně pracovat tomu, co se u šamanů učí. S podobnou technikou, kdy se člověk snaží z vědomé mysli záměrně něco úplně odstranit, aby to mohlo působit nevědomě bez rušivých zásahů mysli, jsem se setkal na více místech...

A já si říkám, jestli to tak není i obecně - když na sebe zapomeneme a třeba koukáme na film nebo pracujeme, možná, že něco v nás/nad námi s námi v tu chvíli může velice inteligentně pracovat, aniž bychom si to uvědomovali, protože mysl do toho nešťourá. :-)
-> Apas | 14.10.2018 03:53
Václav
životní energie
vyzkum v jake oblasti? ja "zpracovani biomedicinskych signalu"

-----------------------------

>> když zapomenu na sebe sama, není to svým způsobem únik?

pokud myslis tim "na sebe" ten mentalni stav, ve kterem je clovek behem dne ve svete, tak ano

clovek zapomina sam na sebe, aby se uvedomil sam v sobe :))

-----------------------------

>> není ten únik v jistých chvílích vlastně konstruktivní?

je :)

pokud to neni neco vylozene chronickeho, co uz trva 10 let, tak asi v pohode.. :)

-----------------------------
>> když na sebe zapomeneme a třeba koukáme na film nebo pracujeme, možná, že něco v nás/nad námi s námi v tu chvíli může velice inteligentně pracovat, aniž bychom si to uvědomovali, protože mysl do toho nešťourá. :-)

muze byt. ale rozhodne to nelze brat jako nejake pravidlo, nebo doporuceni.. protoze pokud by to nekdo zacal delat proto, aby se nad nim neco delo, nebude se dit nic.. protoze on/ona je stale mentalne v tom svete, ktereho se ne a ne pustit.. :)

ony to ale nejsou jen filmy.. ja si dal pred chvili napr. 15km prochazku lesikem a pak okolo Vltavy.. nocni bojovka.. par zvirat me tam trosku vystrasilo.. :))

princip je stejny.. byl jsem trosku prejezeny, tak jsem se mel chut hybat.. a zajit si nekam mimo lidi..

clovek vlastne takto v zivote neustale neco vyvazuje..
-> Václav | 14.10.2018 11:00
Apas
životní energie
vymazal jsi a post poslední řádek, že? :-) Tedy pokud jsem v noci nebyl tak mimo, že jsem si ho tam vymyslel. :-D

Dělám v biologických vědách, jsem zaměstnaný v týmu zabývajícím se jedním rodem patogenů dřevin (on ten rod tedy napadá i byliny, ale ten projekt je zaměřen jenom na dřeviny) jako bioinformatik/biostatistik. Ale když někdo něco potřebuje, pomáhám s těmito věcmi tak napříč ústavy fakulty i napříč fakultami v rámci univerzity. :-) V této době právě chci sám začít dělat na nějakém vlastním tématu, do teď jsem vlastně furt dělal jen pro druhé. Tak promýšlím. Kdybys měl nějaký nápad, který by se vyskytoval někde na pomezí biologie - směrem k rostlinám, informatiky a případně aplikované matematiky, sem s ním. :-))) Jsem otevřený i spolupráci. :-)


"pokud to neni neco vylozene chronickeho, co uz trva 10 let, tak asi v pohode.. :)"

To určitě ne, v poslední době už vůbec a i dřív to byly vždy jen takové etapy, cca jednou za rok, kdy jsem si potřeboval vymazat hlavu čímkoli alespoň relativně neškodným - a ještě dřív třeba i něčím škodným. :-)))


"ale rozhodne to nelze brat jako nejake pravidlo, nebo doporuceni.. protoze pokud by to nekdo zacal delat proto, aby se nad nim neco delo, nebude se dit nic.. protoze on/ona je stale mentalne v tom svete, ktereho se ne a ne pustit.. :) "

Jasně, naprosto souhlasím. Ono vůbec má každý tu cestu hodně individuální a v každou chvíli pro každého jedince je potřeba pro to vyvážení udělat něco jiného. To vyvažování moc dobře znám. Ta rovnováha se opravdu jaksi sama hledá - a každý ji má hodně jinde. Zcela si uvědomuju, že jsem v mnohém dosti extrémista a můj rovnovážný bod v mnoha oblastech by leckdo jiný mohl vnímat jako těžkou nerovnováhu. :-D :-D :-D
Procházky, les | 14.10.2018 15:29
Apas
životní energie
Jo a procházky jsou stejne nejlepší. :-) je to asi hodně o tom, ze se v nich kloubi rytmicnost pohybu/chůze a dechu. Tam je, možná zdánlivě paradoxně, bdělost či jakákoli meditace pro me většinou daleko snazší a hlubší než v nehybné pozici.Mysl se krásne zklidni. Ale vyděšen zvířaty jsem taky parkrat byl - vrcholem bylo, když me honil kanec. :-D tak rychle jsem nebezel nikdy predtim ani potom. :-D
-> Apas | 14.10.2018 20:43
Václav
životní energie
Jj smazl, nejen jeden radek, rozepsal jsem se a pak mi to prislo zbytecne dlouhe.

Spoluprace - diky. Ja jsem na tom podobne jako ty. Tema tedy mam sve, ale delam na ruznych projektech s ruznymi lidmi. Bavi me vse okolo HW, SW, a hlavne veci pro praxi. Coz je vetsinou spis kontraproduktivni (ve vede v mem oboru). Napady mam, ale byvaji vetsinou natolik nadcasove, ze jsou (prozatim) bud zcela neuchopitelne a nebo jsou (prozatim) pro vedeckou komunitu neakceptovatelne. Takze spis delam, co je zrovna potreba a co me bavi. A to ostatni si nechavam spis jen sam pro sebe, nebo na doma.

Biologie me vzdy inspirovala, ale prilis do toho nevidim. A dobrych statistiku neni nikdy dost :) Klidne posli mail na gerlav@gmail.com, treba se nam nekdy podari se potkat a najit prunik. Pokud by mel cas, muzu vzit i kolegu, ktery mysli v mnoha ohledech dost podobne jako my (myslim). Venuje se biofyzice, biochemii, biomolekularni chemii, kvantove biomechanice a ted si k tomu dela medicinu a dalsi veci. Mam kolem sebe rad takove lidi... z ruznych oboru...
:)) | 14.10.2018 20:44
Václav
životní energie
>> Zcela si uvědomuju, že jsem v mnohém dosti extrémista a můj rovnovážný bod v mnoha oblastech by leckdo jiný mohl vnímat jako těžkou nerovnováhu.

přesně !!!

Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Když si vzpomenu na Boha, tak jsem rozdvojen. (František Drtikol)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Mystika a umění
komentářů: 29, poslední: 18.10.2018
Bdění při intelektuální činnos..
komentářů: 10, poslední: 14.10.2018
Hra na učitele a publikum
komentářů: 7, poslední: 27.09.2018
Koloidní stříbro
komentářů: 0

Reklama za každou cenu?
komentářů: 35, poslední: 18.10.2018
Obyčejná voda jako lék
komentářů: 6, poslední: 16.10.2018
Destilovaná voda - je rozumné ..
komentářů: 40, poslední: 15.10.2018
Duchovní, či jinak zajímavé fi..
komentářů: 260, poslední: 14.10.2018
Připadáte si jako mystik / mys..
komentářů: 6, poslední: 14.10.2018
Jak se pozná láska - láska a p..
komentářů: 3, poslední: 11.10.2018

Svět barevných balónků
komentářů: 1, poslední: 18.10.2018

Anketa

Odkud začínáte loupat banán?
-> -> ->
Celkem hlasovalo: 7165

Copyright © 2007-2018: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0