Komentáře

Pokud jste přihlášeni, nemusíte zadávat jméno a emailovou adresu.

JMÉNO NEBO PŘEZDÍVKA
E-MAIL (nepovinné)
TITULEK
TEXT
- vložené internetové adresy budou zobrazeny jako odkazy
- nepoužívejte HTML značky, budou převedeny na text
- maximální délka komentáře je 10.000 znaků
- pokud zadáte emailovou adresu, bude u komentáře zobrazena jako obrázek


KONTROLNÍ TEXT (napište co je opak slova bílá)


Výpis komentářů

Ahoj Deino | 19.03.2019 00:55
Václav
životní energie
Diky za skvele vlakno

>> Roky se "živím" sebepozorováním. Kdo jsem? ptám se tak dlouho, dokud nedojdu ke kořenům pocitů, k nalezení myšlenkových vzorců.

tato technika (kdo/co jsem ja?) ma podle me trosku jiny ucel. nejde o to skrze ni neco "najit", nebo nekam "dojit". pokud neco najdes, nebo nekam dojdes, opet se muzes sama sebe zeptat "kdo je ten, kdo to nasel?", nebo "kdo je ten, kdo nekam dosel?" .. atd.. tim tazacim postojem vlastne zamitas, ze by si byla to ci ono. takze se postupne dostavas mimo vsechen ten mentalni balast, a tak vlastne i mimo tu osobu, ktera vytvari ten mentalni balast...

behem tohoto dotazovani se vynoruji ruzne veci - vazby na svet, zavislosti, ktere cloveku brani jit dal, strachy, predsudky, prevzate nazory, atd. a ty se muzes sama sebe zeptat "kdo ma tyto vazby na svet", "ci to jsou zavislosti?"... atd.

pak se muze objevit nejaky ten hlubsi vnor - a ty si muzes rict, tak toto je osviceni.. no a pak se zase muzes zacit dotazovat "kdo je ten, komu se toto deje - kdo je ten, komu se toto stalo?", "kdo je ten, kdo ma pocit, ze zazil osviceni?"..

po urcite dobe si muzes vsimnout, ze to nema konce, takze.. (a v tomto ti ta technika uz nepomuze), ten posledni krucek je podle me to, o cem mluvi Jiddu K.

ta technika je dobra v tom, ze odstrani to "hrube".. takze se ten "posledni" krucek dela snadneji...

a prijde prirozene pochopeni... nic co by jsme neznali...

to chapu tak, ze zretelneji chapeme, ze kytka roste nahoru. ne ze roste smerem za sluncem, protoze jsme se to tak ucili ve skole, ale ze proste roste nahoru... a spoustu veci najednou "vime", aniz by jsme to nekde cetli, nebo nam to nekdo rekl..

vime to vedome.. do te doby jsme to taky kdesi v sobe vedeli, ale neuvedomovali jsme si to timto zpusobem, protoze jsme proste koukali jinym smerem..

takze, kdyz se treba poradne podivame na seminko, ktere prave vyklicilo, muzeme videt, jaka je to krasa... ale take napr. to, jak ubohy je tento svet, tato spolecnost..

a pak muze byt problem to vsechno ustat.. a tak existuje spousta prirozenych ochran, ktere nas pred timto chrani? ktere zadna technika naprolomi, nebo prolomi, ale jen na chvili.. a to nam neublizi, protoze rano zase vstaneme, bude to "pryc" a my budeme moci jit do prace - zase jako ten zamindrakovany chudacek :))

timto zpusobem se tedy muzou vynorit ruzne temne stranky cele veci, ktere zablokuji (na nejaky cas) dalsi reknene vyvoj... a to se asi stalo tobe? tak ted odpocivas a sbiras sily? ted ti pomahaji tvi ucitele, aby si to pak mohla opustit a jit sama? snazis se najit Pravdu? aby to vsechno, co ti "prekazi" zmizelo? chapu to spravne?

A ptas se, jak to cele urychlit? Ptas se, jestli si cestou neco neprehlidla?

----------------------------------------------------------

>> Dobře, jsem pýcha, zbabělost, vztek, soucit, láska, atd

ja myslim, ze nejsi :)) to se pouze "deje".. protoze minulost, protoze setrvacne sily, potoze tvi rodice a milion dalsich veci... :))


>> Žiju ve vztazích a doposud jsem to brala tak, že uviděním např. vzteku eliminuji jeho dopady na druhé. A ne, že si řeknu: jsem vztek, tak si mě užijte. To jsem já!

to je jen mentalni obraz - ze tu jsi ty jako osoba, ze vytvaris vztek, ze jsi soucast nejakych vztahu, ze se ten vztek pak siri do okoli a ze je potreba s tim neco delat, aby si to okoli ochranila..

a ty druhe osoby jsou soucasti toho stejneho obrazu.. takze ano, kdyz ho na nekoho posles, muzes mu/ji i ublizit. je to jen energie, zalezi, jak s ni ten druhy zarezonuje, jak zareaguje, co dalsiho to spusti..

az budes mit priste vztek a nebudes vedet co s nim, tak ho klidne nasmeruj na me.. posli mi ho v co nejhorsi podobe.. :))

mne to neublizi, neboj.. ona ke mne dorazi v uplne jine kvalite, nez jak to vysles.. tedy pokud vubec neco dorazi.. jako ze spis ne.. :)

cim to udelas opravdoveji, tim vic ti to muze dat.. (to je to uvedomeni-sebepoznani)
The Last Talks | 19.03.2019 04:09
Václav
životní energie
Ahoj Václave, | 19.03.2019 11:14
Deina
životní energie
pokusím se odpovědět, i když to pro mě nebude lehké. Přesněji: nevím, jestli se pak neobjeví ještě odpovědi další, přesnější, pravdivější.

>> tak ted odpocivas a sbiras sily?
Ne, já se flinkám a na nějaký vývoj kašlu. I když to asi není přesné, protože Proč jsem potom na tyto stránky psala? Nevím, tma, koan.
Ano, toto období začalo asi tím, že se mi jaksi domotal autoimunitní systém a já přišla o značnou část energie. Po psychické stránce jsem fungovala jen v základních věcech. Nějaké duchovno? Proboha, kde bych na to našla sílu? Do toho umřela máma. Držela jsem ji do posledního výdechu - nebo to byl nádech?- za ruku a potom jsem žila řady měsíců se smrtí. Všechny moje myšlenky se točily kolem ní. Jsem asi hodně ulpívavý typ. :))

Nikdo mi nepomáhá. Jako nikdo fyzický. Ale doposud jsem většinou pomoc našla v sobě. Nebo jsem požádala a dostalo se mi jí. Neřeším, jestli jde nebo nejde o placebo efekt.

>> snazis se najit Pravdu?
Nevím. Pojmy Pravda nebo osvícení jsou pro mě něčím, jako výskyt UFO nad mým domem. Nezabývám se jimi. Snažím se být maximálně pravdivá k sobě. Nedávat svým pohnutkám a hnutím mysli jiný význam, než skutečně mají.

>> jak to cele urychlit? Ptas se, jestli si cestou neco neprehlidla?
Nene, spíš mi teď připadá, že se snažím nahlédnout přes zeď, která by tu při vytrvalém praktikování nebyla.

Mně totiž přijde všechno snažení zbytečné - kromě snahy udržet pozornost v tady a teď. O tom v dalším chlívku.
| 19.03.2019 11:38
Monika
životní energie
Já vám sem vstoupím, jestli neva....

--- Nene, spíš mi teď připadá, že se snažím nahlédnout přes zeď, která by tu při vytrvalém praktikování nebyla. ---

Jen mě tak napadlo, že by ta zeď při vytrvalém praktikování mohla (a nemusela) být i větší...

--- Nedávat svým pohnutkám a hnutím mysli jiný význam, než skutečně mají. ---

Můžeš prosím rozvést? Přemýšlím jak my vlastně víme, jaký význam ty pohnutky a hnutí mysli skutečně mají?? Jak to rozlišíš?
Bdělá pozornost | 19.03.2019 11:41
Deina
životní energie
Zřejmě v ní nejsem moc zakotvená, jinak bych ve včerejším psaní nezaměnila tuto techniku s s átmavičárou. Tu jsem praktikovala v meditacích, ale já už delší dobu nemedituji. A připadá mi, že kdybych teď začala, bylo by to přesně tak, jak píše pan Drtikol ve vedlejším sloupku.

On si mnohý odcvičí půl hodiny a pak se zase s chutí pustí do života - největší chyba. (František Drtikol)

Auau. :))

Jak píšeš o tom, kdo se ptá, atd. - ano, to znám, plátno apod., Minařík, Krishnamurti, Drtikol, Osho, Maharši, Nyanaponika thera atd, Bhagavadgíta, Tripura rahasja, všechny druhy jógy, buddhismu až po zen, evangelia ...z toho všeho nezbylo nic...
Fakt nezbylo nic?
A jestli mě to táhne zpět, jak a kde se vlastně začíná po takových přestávkách. Zvlášť když se ve mně mele, že není kam jít, že vše je takové, jaké je, není oč usilovat, ale přitom si nepřijdu nějak hotová, spíš si připadám jako na začátku: nevědomá (a vzorný žáček ve mně pípá: měla bys, měla bys)...
Ahoj Moniko, | 19.03.2019 11:58
Deina
životní energie
s tou zdí můžeš mít pravdu.
Pokud jde o pohnutky a hnutí mysli, souvisí to s pozorností. "Dívám se" (zaměřuji pozornost) na ně tak dlouho (nebo opakovaně), až se "vynoří odpověď. Zaměřím se na ni...atd. Někdy hned, jindy později, ji "uvidím" jako "to je ono".
Pravděpodobně je to "ono" jen na tom stupni poznání, kterého se mi v zaměření pozornosti podařilo dosáhnout.
Omlouvám se, líp to asi nepopíšu.
| 19.03.2019 12:00
Monika
životní energie
--- A jestli mě to táhne zpět, jak a kde se vlastně začíná po takových přestávkách. Zvlášť když se ve mně mele, že není kam jít, že vše je takové, jaké je, není oč usilovat, ale přitom si nepřijdu nějak hotová, spíš si připadám jako na začátku: nevědomá (a vzorný žáček ve mně pípá: měla bys, měla bys)...---

Jako bych četla o sobě...
| 19.03.2019 12:03
Monika
životní energie
--- Pravděpodobně je to "ono" jen na tom stupni poznání, kterého se mi v zaměření pozornosti podařilo dosáhnout.
Omlouvám se, líp to asi nepopíšu.---

Ne ne, úplně rozumím tomu, co píšeš... díky za odpověď :-)
A do třetice | 19.03.2019 12:37
Deina
životní energie
se ještě vrátím k bdělé pozornosti. Nesnažím se o její udržování nezištně - pomáhá mi totiž vyhnout se hlubokým smutkům, zlostem, záchvatům žárlivosti, závisti apod....je docela zajímavé, jak se mění v pouhé zaškobrtnutí a rozpouštějí se v zárodku...ale stejné je to s radostí. I ta je jaksi mírná, žádné výbuchy. Vlastně se mi díky snaze o udržení pozornosti žije klidněji, v lajně okolo nuly nebo jak na obrazech impresionistů - z levandulové do bledě zelené, z ní do nažloutlé...
A teď Krishnamurti podruhé:
Díky tomu všemu, co jsem popsala výše, jsem si myslela, že je fajn, že všechna ta prudší hnutí pozoruji až do jejich rozplynutí...vymizení.
U K. mi připadá, že je stačí je uvidět, a je lhostejné, zda se dál rozvinou nebo ne. Protože já nejsem já. A ty nejsi ty. Jestli tě zasáhnu, zasáhnu něco, co nejsi. A je tvým problémem, že si myslíš, že to jsi.
Je to srozumitelnější? A je už zřejmější, proč mi připadá, že to nechápu?
Monika 19.03.2019 12:00 | 19.03.2019 12:41
Deina
životní energie
A já mám aspoň dílčí odpověď, proč jsem sem napsala. :)
To: Deina | 19.03.2019 12:52
Monika
životní energie
Tak ono tam tím pádem probíhá takové to odosobnění, neztotožňuješ se s prožívaným, nestáváš se prožívaným... jsi trošku bokem a jen to sleduješ, jako by se tě to vlastně ani netýkalo...

No ta bdělost... ta je dobrá i při rozjíždějící se depresi...
jsem se ještě vrátila, | 19.03.2019 13:45
Deina
životní energie
protože mám teď v hlavě parádní slepenec:
- kdysi jsem četla o ženě, která vyrůstala s Krishnamurtim a napsala o tom knihu - přesněji o jeho odvrácené "tváři" (kterou potvrzovaly i jiné osoby)a která se ho zeptala, jakou úlohu v tom všem hrál. On prý vztekle zaprotestoval: "Nemám žádné já!"
- úvaha známého o to, jak to s chováním skutečně osvícených Mistrů (zbavených "já")je
X
- slova o odstraňování hrubých nečistot, zjemňování a zušlechťování díky různým technikám

Proto jsem se přišla ptát. To "nemám žádné já" mi připadá, že se můžu chovat, jak chci. Pokud se toho nezúčastním. Můžu dát druhému třeba facku, nebo ho pozvracet. Když zůstanu neúčastná. Ale co tvář, oděv či boty toho druhého?
| 19.03.2019 19:10
Monika
životní energie
Noo.. ano.. povaha činů je relativní. "Dobrý" skutek vykonaný se zištným cílem je ve své podstatě špatný. "Špatný" skutek vykonaný neosobně je dobrý... Pro mě to není v praxi úplně uchopitelné i když význam teoreticky chápu a souzním s ním.

A věci toho druhého... no ten dotyčný se na to může taky podívat z různých stránek... poblitý kabát může brát dotyčný pozitivně třeba v tom smyslu, že má konečně pádný důvod dát ho do čistírny, což třeba dlouho odkládal... :-) nebo ho to nasere... ale to nasrání mu může (a nemusí) taky něco dát, třeba s tím vztekem začne nějak pracovat, nevím... ;-) jen taková úvaha
Monika 19,10 | 19.03.2019 20:29
Deina
životní energie
:))
Ale ještě k té úvaze o práci se vztekem - vypadá to paradoxně, ale napadlo mě, jak často se to nejlepší "rodí v bahně".
Okolnosti smrti mámy byly tak hrozné (chování několika lidí), že po ní ve mně vzápětí vyjela myšlenka: musím jim odpustit, nemůžu je nenávidět, protože ta nenávist by mě minimálně psychicky zmrzačila. Nešlo o úvahu, byl to zlomek sekundy, spíš takový záblesk.
No, ale stejně jsem cca 2 roky občas tu nenávist pocítila a musela jsem s ní hodně pracovat. Když bylo nejhůř, měla jsem takovou metodu...ale pro někoho by mohla být hodně drsná, tak nic. :)
>> Monika | 19.03.2019 23:15
Václav
životní energie
Vtipne ... kdyz si ctu tva slova, nemam to potrebu nijak komentovat. Ani nevim, co bych na to mel psat. Mi prijdes, jako ma segra, nebo tak neco. S kym jsem si prozil sve a uz nemam potrebu se v tom jakkoli vrtat.

Nekdo, vedle koho muzu hezky koexistovat :))
>> Deina | 19.03.2019 23:56
Václav
životní energie
Vis, co mi dost pomohlo? Prestat michat ruzne urovne zivota/vedomi.

Z urciteho pohledu jsem napr. osoba. Ta osoba se chova celkem civilizovane (vetsinou). Nebude nikomu davat jen tak facky, proc taky? Vzdyt to neni pekne nekoho liskat, ne? Taky by se mi nelibilo, kdyby me nekdo liskal. Neni co resit. Jako osoba proste jen respektuju zakony sveta, ve kterem ta osoba zije.

A z urciteho pohledu jsem treba i neco hodne neosobniho. Princip, kteremu je jedno, jestli ta osoba nekomu da, nebo neda facku. Nebo treba usekne hlavu. Ten princip takto neuvazuje (ze to je dobre, nebo spatne). Neresi, jestli to ma nebo nema delat. Pro ten princip se svet nedeli na nejake osoby, nebo na dobre a zle skutky.

Cca 30 let se to ve mne jakoby prepinalo. Bud jsem zil osobu a pak (treba po meditaci) jsem se uvedomil jinde. Treba jako vzduch, kus prirody, jako ticho, hudba, apod.

Vzdy to bylo ale bud to, nebo ono. Jako osoba jsem hledal stesti, kvalitni vztahy, neosobnost, reseni toho vseho... a pak jako neosobnost jsem treba chvili nevedel o osobe. A dost jsem trpel - hledal - ptal se. A kazda odpoved na nejakou otazku jen vytvorila dalsi otazky. A pak bylo treba chvili dobre, ale pak zase spatne. A pak treba dlouho neutralne. To kdyz jsem se pozoroval. Nedovolil jsem si to vesele a ono se mi pak nedelo ani to neprijemne. Ale po nejakem case me to tak uz nebavilo.

Pak se neco zmenilo. Si to uz presne nepamatuju, ale jakobych ziskal schopnost zit vice urovni najednou. Ty urovne existuji jakoby samostatne, ale prekryvaji se. Neco jako kdyz jsou v tele atomy, molekuly, bunky, tekutiny, organy, mentalni uroven. Jsem molekulami a jsem i temi bunkami, i tim celym clovekem. Ty molekuly neziju vedome, ale verim, ze by to tak nejak mohlo byt a ze tam kdesi uvnitr si to zije (vedome) - v te urovni.

A to stejne neosobno. Ne ze by mi zmizelo "ja" a uvedomil jsem se v neosobnu. Ted ti pisu jako osoba. A ted tu jsem jako nejaky neosobni princip. Nejsem uvezneny v tele, vnimam ho zevnitr i zvenci tak nejak stejne. Drive jsem si prisel jako bych byl "uvnitr tela". Po meditacich zase kdesi "mimo telo". Ale je tu i uroven, ve ktere jsem jen to telo a citim jeho hmotnost, bolest apod. Treba kdyz se na to dlouho soustredim.

Toto mi dost pomohlo se stabilizovanim se v zivote. Ta mnoharozmernost. Protoze prestalo hledani. V ruznych urovnich existuju jako neco, a pro to neco plati konkretni pravidla (dle te urovne). Takze treba dnes jsem byl chvili tata, co jede s dcerkou kouknout na zakladku. A soucasne sportovec. A na zakladce jsem byl clovek, ktery si povida s reditelem te zakladky. Ale soucasne neosobni princip za tim vsim. A soucasne vedec, co treba premysli, jak vecer na pc udela to ci ono. A taky pozorovatel lidi okolo. Ten pozorovatel ale neni tata. A tata neni neosobno. Nemicham to. To zni mozna divne, ale me to prijde celkem prirozene.

A jsem v urcite urovni stejne Osviceny jako vsichni ti mistri sveta. Ne ze by Vasek dosahl nejakeho osviceni. Ale je tu ta uroven toho Osviceni. Musi byt. Kdyby to tak nebylo, tak by ten Vasek tu uroven hledal. A je jedno, jestli to je jen konstrukce, predstava, realna uroven.. Je to dost skutecne na to, aby to obstalo v prozitku, ze ta zkusenost je (v te urovni) skutecna.

Zajimave je, ze toto vedlo k tomu, ze se vsechna ma energie jakoby rozlozila do vsech tech svetu a diky tomu jsem v pohode = stabilizovan. Dokud jsem byl chvili v tom svete a chvili v tom, tak to bylo, jako bych se snazil fungovat v male krabicce, jedna byla materialni, jina treba duchovni, ale porad to nekde drelo/tlacilo. Porad vyvstavaly otazky. Cela ma bytost treba resila otazku "co si dnes koupim na obed". A pak jsem prisel k obchodu a bylo zavreno a cela ma bytost se zamerila na "je zavreno, co budu delat, co budu dnes jist..".

Podle me - jsme vsichni takoveto pestre bytosti. Vedome i nevedome, mile i zakerne osobni i neosobni, ....

Vse to existuje najednou. Neda se rict, ze by to byly urcite casti meho ja. Spis to vnimam jako oddelene svety, ktere se tu a tam prekryvaji (predavaji si informace).

A verim, ze nektere svety jsou i spolecne (tem osobam). Potkavame se ve fyzickem svete. To si muzeme snadno predstavit. Ale i v mentalnim, rekneme ruzne astralni urovne. Ale i ta rekneme neosobnost je necim, co spolu sdilime. Neco jako jeden vzduch, kteri vsichni dychame. Takze svet se pak nerozpadne na osoby a jejich svety, ale na neco nepredstavitelne sloziteho. Ale krasneho a snadno uchopitelneho. Tedy pokud se to clovek nesnazi uchopit jako tak osoba v tom jednom svete. To nejde a muze to asi vest k naprostemu silenstvi.

Nektere svety jsou i jakoby vykonstruovane - treba Vaskem. Je tu napr. i svet, ve kterem jsem uz po smrti (jako Vasek). Je tu svet, ve kterem mame postizene dite. Ale i svet, ve kterem je zdrave. Chytre, hloupe, vesele, smutne. Neco je jakoby jen "moznosti" a neco je zhmotnene. Takze napr. smrt rodicu by me asi prilis nerozhodila. Mozna by se v jednom ze svetu neco zachvlo, neco zhroutilo. Ale v jinych svetech by se o tom ani nevedelo. A uz i ted tu je svet, ve kterem jsou rodice mrtvi. Takze by se to jen zmenilo ze stavu "moznost" do "stalo se to".

A: nekdy ziju jen v tom jedinem svete, ve kterem zrovna jsem.. uplne obycejnem.. opekam spekacky, nebo jen tak jdu po chodnicku... a staci mi to.. a to pak krasa..
prevedeno do praxe | 20.03.2019 00:33
Václav
životní energie
>> Nene, spíš mi teď připadá, že se snažím nahlédnout přes zeď, která by tu při vytrvalém praktikování nebyla.

to mi pripomelo, jak jsem se kdysi snazil rozpinat do nekonecna - az jsem si uvedomil, ze uz davno jsem v nekonecnu... ne intelektem, ale prisla ta zkusenost toho
>> Deina | 20.03.2019 00:36
Václav
životní energie
>> Když bylo nejhůř, měla jsem takovou metodu...ale pro někoho by mohla být hodně drsná, tak nic

sem s ni :)
To: V. | 20.03.2019 07:20
Monika
životní energie
No jasně, rozumím... Dřív mi to bylo občas trochu i líto, jako že bych si s tebou ráda pokecala, ale vlastně nebylo co, všechno bylo takový bezpředmětný, až zbytečný, jako bych věděla, kterým směrem se bude ten rozhovor ubírat a to už samo o sobě stačilo. Už nebylo třeba ho realizovat. Tak nějak je to i s těma reakcema u mě. Nejsou třeba. Nebo jinak... oni proběhnou, ale v nějaké jiné úrovni, což je dostačující :-) Kdybysme se někdy sešli, tak by mi stačilo si s tebou jen potichat, posdílet (netřeba pokecu :-)

To: D.
Jasně, povídej, přeháněj ;-)
>> Václav | 20.03.2019 17:25
Deina
životní energie
Přiznám se, že to s tím vědomím moc nepobírám. A současně tvoje věty nechci pitvat, vytrhávat je z kontextu, protože tu odpověď budu číst ještě několikrát. Je obsáhlá a děkuji, že sis s ní dal práci. :)
Zřejmé zatím pro mě je, že jsem se neměla ptát. Nejsem připravená na odpověď = ta odpověď pro mě není teď důležitá (myslím odpověď na otázku, jak to Krishnamurti myslel).
Ale jinak bylo fajn si něco v sobě oživit. :)
>> Deina | 20.03.2019 18:12
Václav
životní energie
Jsem to asi blbě popsal. Tak třeba příště ;))

Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Ha, ha, ha - jsem jen prostý buddhistický mnich. (Dalajláma)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Posedlost duchem
komentářů: 7, poslední: 21.05.2019
Pocity ztraceného času
komentářů: 4, poslední: 22.05.2019
Rozbité zrcadlo = 7 let neštěs..
komentářů: 4, poslední: 30.03.2019
Pravda je neschůdná země - Jid..
komentářů: 21, poslední: 20.03.2019

Drogy nedrogy
komentářů: 6, poslední: 24.05.2019
Duchovní, či jinak zajímavé fi..
komentářů: 269, poslední: 22.05.2019
Pokračovatel Květoslava Minaří..
komentářů: 111, poslední: 20.05.2019
Destilovaná voda - je rozumné ..
komentářů: 43, poslední: 30.04.2019
Křesťanství v Čechách
komentářů: 12, poslední: 13.04.2019
Všetko je to v hlave. Tak sa z..
komentářů: 17, poslední: 12.04.2019



Copyright © 2007-2019: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0