Komentáře

Pokud jste přihlášeni, nemusíte zadávat jméno a emailovou adresu.

Výpis komentářů

Odpověd | 26.07.2013 17:08
Axll
životní energie
a když jsem ji otevřel, zjistil jsem, že má jen prázdné stránky
..........
Nebylo vám dovoleno z ní číst ;-)
-> Axll | 26.07.2013 19:58
Václav
životní energie
a co byste v ni cekal?

"Karlik bude mit zitra na obed svestkove knedliky"

??? :))
poděkování | 24.02.2014 11:54
ilča
životní energie
Ahojky a díky, jak jsi se snažil vše bez bombastických slov popsat. Nevyvyšuješ nepodstatné, ani sebe, vedeš k zodpovědnosti a uvědomění, že důležité je to, co potřebujeme, ne co chceme :-)
Přeji Ti, aby Tvá kniha života byla čistá proto, že Ty sám píšeš na čisté stránky, (tj. aby na nich nebyly už dopředu zápisy z toho, co se jinde, dříve nepovedlo a musí se přepisovat, aby se to opravilo, napravilo, pochopilo...):-)
Ať ty čisté stránky také vypovídají o tom, že jsme schopni naplňovat svůj život a celou akašu ne pomocí moci, nebo zvláštních, neobyčejných schopností, ale pomocí své pokory, lásky, porozumění.
A ten, kdo opravdu umí udělat dobré švestkové knedlíky a ještě se o ně umí třeba i podělit s Karlíkem, ať si po mě jedním klidně hodí :-)))
Ano. | 11.12.2015 22:50
Linda
životní energie
Hezky napsáno.
:-) | 7.10.2016 01:30
Veronika Sivana
životní energie
Milý článek, až na ten konec. Tomu příběhu se říká tvořivá meditace. A to, že jste nic neviděl znamená, že vám nebylo dovoleno číst. Nebylo to vhodné nebo takové nějaké slovo jste na začátku použil v jiné souvislosti. :-) Lidé by měli psát články víc o tom, co jim funguje, protože o tom něco ví, a ne o tom, co jim nefunguje - o tom neví vůbec nic.
Děkuji | 16.09.2017 21:14
K
životní energie
Děkuji autorovi za pěkně napsaný článek :)
Postupné "zhoršování" paměti, akášická kronika | 7.04.2018 02:46
Václav
životní energie
Nejnápadnější změna, ke které v éterickém těle dochází a která je mnohými přijímána velmi nesympaticky, která se neuznává (nepokládá) za změnu éterického těla (kterou však ve skutečnosti přece jen je) – tuto změnu lze označit jako částečné oslabení paměti. Tato změna se velmi zřetelně projevuje u esoterního (anthroposofického) vývoje; člověk pocítí na vlastním těle – jak se nejprve zhorší paměť. To, co obvykle nazýváme pamětí, to esoterním vývojem doznává skoro vždy určitého oslabení. Naše paměť nejdříve skutečně zeslábne. Kdo nechce, aby se jeho paměť oslabila, ten se prostě nemůže podrobit esoterní výchově (vzdělávání). Zejména dozná silného oslabení ona paměť, kterou označujeme jako paměť mechanickou, která je u lidí nejlépe vyvinuta právě v dětských a mladistvých letech (kterou nejčastěji považujeme za to, co nazýváme pamětí vůbec). A skutečně mnohý člověk, zabývající se esoterikou je nucen stěžovat si na toto oslabení paměti. Toto zhoršení paměti pak můžeme během esoterního vývoje pozorovat již velmi záhy. V každém případě dříve, než na sobě pocítíme ony jemné změny, o nichž bylo hovořeno. Avšak jako nikdy nemůžeme utrpět tělesnou újmu, když se staneme správnou anthroposofickou prací (správným duchovním vývojem) pohyblivější, tak není možno utrpět trvalé vážnější úhony ani pokud jde o paměť. Je jen stále zapotřebí usilovat o to správné. Vůči fyzickému organismu, který se po tělesné stránce stává pohyblivější, když se vnitřně jeho jednotlivé orgány stávají nezávislejší, potom se tyto dávají obtížněji vyladit než dříve – je nutné se učinit vnitřně silnější. Toho lze docílit např. oněmi šesti cvičeními, která najdete v „Tajné vědě“, ve druhém dílu. Kdo tyto předepsaným způsobem prodělá, pozná již, že mu tím přibude tolik vnitřních sil, uschopňujících ho ovládnout fyzické tělo, jež se stalo pohyblivějším, kolik mu esoterní prací na sobě ubylo sil jiných. Pokud jde o paměť, tu je opět zapotřebí dělat jen to správné.

Paměť, která je tu pro vnější život, tu ovšem ztrácíme. Z toho nám však nemusí vzniknout nějaká újma, pokud dbáme na to, vyvíjet v sobě více zájmu pro to, co jakkoli v životě konáme, co k nám v životě přistupuje – když máme (vyvíjíme) o tyto věci hlubší zájem, než jak jsme byli zvyklí dříve. Musíme mít zájem o ty věci, které mají pro nás určitý význam, zejména po stránce citové.

Dříve jsme vyvíjeli spíše mechanickou paměť; tato mechanická paměť pracuje s jakousi jistotou i tehdy, jestliže věci, jež si chceme zapamatovat, zrovna nemáme rádi. To však nyní přestává. Pozorujeme totiž, že při prodělávání duchovního vývoje se věci snadno zapomínají. Věci, k nimž nemáme citový vztah, citový zájem, s nimiž – tak říkajíc – duševně nesrůstáme, ty prostě od nás prchnou, odlétají pryč. Naproti tomu v nás tím lépe zakotvuje to, s čím se duševně sžíváme. Musíme se proto snažit uskutečňovat v sobě přímo systematicky toto duševní srůstání s věcmi. Můžeme získat následující zkušenost:

Dejme tomu, je tu někdo, kdo ve svém mládí, dokud se ještě nedostal do styku s duchovní naukou, když četl třeba román, nemohl na tento román vůbec zapomenout. Dovedl si jeho děj stále znovu věrně vybavit. Potom tento člověk – jestliže vstoupil do duchovního vývoje – čte nějaký román. Tento románový děj je okamžitě zapomenut a nedá se znovu vypravovat. Počínáme-li si však přitom takovým způsobem, že si tento obsah slovo za slovem sami diktujeme nebo si dáváme diktovat někým jiným – tedy tak, aby se nám to stalo něčím cenným. Jestliže to uděláme tak, že se obsah po přečtení pokusíme v duchu rekapitulovat (opakovat), a to nejen způsobem obvyklým, ale opakujeme si ho odzadu dopředu, poslední věci dříve a první naposled. Dáme-li si tu práci, že některé podrobnosti projdeme ještě jednou, když tedy s věcí srůstáme tak, že si vezmeme dokonce ještě kus papíru a zaznamenáváme si krátké myšlenky a že si položíme otázku: „Z které strany se můžeš o tento předmět ještě zajímat?“, pak se dočkáme toho, že si tímto způsobem vypěstujeme jiný druh paměti. To není táž paměť. Rozdíl si přesně uvědomíme, jakmile ji začneme používat. Při používání obvyklé lidské paměti – oživujeme věci v duši vzpomínáním. Vypěstujeme-li si paměť systematickým esoterním (anthroposofickým) způsobem, jak bylo nyní popsáno, pak je tomu tak, jakoby věci, které jsme prožili takovým způsobem, zůstaly stát v čase. Učíme se jakoby dívat se v čase nazpět a vskutku je tomu tak, jako bychom se dívali na pozorovaný předmět zvenku. Ano, zjistíme (zpozorujeme) nakonec, že se věci stávají stále obraznější, že se naše paměť stává stále imaginativnější. Prodělali-li jsme vše tak, jak bylo právě vylíčeno – řekněme s nějakou knihou – pak stačí k opětovnému vybavení si určitého místa, jen se někde dotknout něčeho, co s ním souvisí. Pak se budeme – tak říkajíc – dívat na okamžik, kdy jsme se knihou zaobírali, budeme vidět sami sebe jako čtoucí v oné knize. Nevystoupí v našem nitru jenom vzpomínka, vyvstane celý obraz. Budeme pak moci pozorovat, že zatímco jsme předtím v knize pouze četli, že se teď věci skutečně vynořují. Díváme se na ně jako v časovém odstupu: paměť stojí – při pohlížení na obrazy před námi – v určité časové vzdálenosti.

To je totiž jakýmsi docela prvním, byť jen tím nejelementárnějším počátkem postupně se rozvíjející se schopnosti čtení v akášické kronice. Paměť je nahrazována učením se čtení v uplynulém čase. Stává se pak někdy, že ten, kdo prodělal určitý duchovní vývoj (školení), může někdy téměř nadobro ztratit dosavadní paměť. Přesto mu to vůbec nevadí, jelikož se naučil místo toho dívat se na věci v jejich zpětném sledu. Nakolik byl s nimi sám spojen, natolik je vidí zvlášť zřetelně. Říkám vám zde něco, čemu se musí ten, kdo stojí mimo duchovní vědu, zcela vysmát. Neboť naprosto nemůže mít ponětí o tom, když mu nějaký esoterik říká, že nemá již paměť a že přesto ví o všem, co se stalo; a to jen proto, že se dívá do minulosti. Pochopitelně, že mu pak namítne: Poslyšte, to přece nemůže být pravda, vždyť vaše paměť je opravdu výtečná.

– A to jen proto, poněvadž naprosto netuší, k jaké změně tu došlo. Že má co činit s něčím, co je způsobeno uskutečněnou proměnou éterického těla.

Taková proměna paměti je potom spojena s něčím jiným: je spojena s tím, co můžeme označit jako nový druh posuzování sebe jakožto vnitřního člověka.

zdroj: Rudolf Steiner, Okultní vývoj člověka

Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Není to zvláštní, jak se to někdy semele? (Columbo)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Mystika a umění
komentářů: 29, poslední: 18.10.2018
Bdění při intelektuální činnos..
komentářů: 10, poslední: 14.10.2018
Hra na učitele a publikum
komentářů: 7, poslední: 27.09.2018
Koloidní stříbro
komentářů: 0

mystička Ivana Adamcová
komentářů: 67, poslední: 20.10.2018
Reklama za každou cenu?
komentářů: 35, poslední: 18.10.2018
Obyčejná voda jako lék
komentářů: 6, poslední: 16.10.2018
Destilovaná voda - je rozumné ..
komentářů: 40, poslední: 15.10.2018
Duchovní, či jinak zajímavé fi..
komentářů: 260, poslední: 14.10.2018
Připadáte si jako mystik / mys..
komentářů: 6, poslední: 14.10.2018

Svět barevných balónků
komentářů: 1, poslední: 18.10.2018

Anketa

Odkud začínáte loupat banán?
-> -> ->
Celkem hlasovalo: 7166

Copyright © 2007-2018: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0