Lampiónový průvod

sestavila: Magda Křepelková

Sobotní večer - vesnická akce. Trochu pro děti a taky pro partu šílenců, kteří mají rádi recesi. Masky, lampionky, večer opékání buřtů, muzika. Tanec. Zajímavé složení účinkujících…

Ale tohle je příběh jedné ženy. Jedna z davu. Tento týden jí zemřela matka. Byla jsem zvědavá, jestli se objeví. Je to jedna z hlavních organizátorů… a ráda bych ji tu viděla… ale taky si uvědomuji, jak ji někteří za to odsoudí.

Vesnice…

Lampiónový průvodPřišla. Posmutnělá, v obličeji stopy po probdělých nocích. A s úsměvem na tváři jako vždy. Mám radost, že tu je. Cestou se dostáváme k sobě a povídáme o matce. Ocitáme se uprostřed davu osamoceny a nerušeny. Vzpomíná a já slovně oceňuji její jednání… Vzala si matku na poslední roky k sobě. Starala se o ni až do úplného konce, kdy rakovina rozložila její tělíčko natolik, že přijímala jen tekutiny. Nechala ji zemřít u nich doma…

Říkáte si, co na tom? Vždyť je to samozřejmost? To bych udělal taky? A Určitě? Byla to její máma. Ale taky neposlušné malé dítě, neustále si někam schovávajíc láhev piva a cigárko. Mnohokrát ji někdo přivedl, či přinesl pomlácenou, špinavou a totálně opilou. Byla jak věchýtek, věčně s cigárem v puse. Ale MÁMA.

Nasadila bych si já dobrovolně do rodiny alkoholika? I když by to byla vlastní máma?

Na tuhle křehkou bábrli už nebyl pěkný pohled. Přidala se rakovina a rodina už věděla, že se blíží rychlý konec. Neřekli jí nic. Proč taky. Řešení nebylo. Cítím obdiv k celé jejich rodině, že vydrželi a dopřáli téhle bytosti odejít z rodinného prostředí, jak si to vždy přála.

Večer… tančíme… tančíme jak o život…

Bytostně cítím, jak se má známá zase nadechuje, jak potřebuje nabrat síly… před pohřbem… Poslední píseň večera… Queeni a Mamá… drsné… nikdo to neobjednal… asi to bylo ve vzduchu… Tančíme vedle sebe na parketu, lehce ji pohladím po vlasech. Naši muži to ani nestihli zaznamenat. Vnímám její smutek i úlevu… A vím, že ona přijímá mojí podporu. Pomoc ženy, ženě.

Při odchodu mi poděkovala pohledem… Mám dobrý pocit, tento večer měl pro mě smysl… Vážím si té ženy. A přemýšlím… přemýšlím, jakpak to asi zvládnu já?

Až přijde čas…


Vloženo: 17.12.2007

KOMENTÁŘE

počet komentářů: 0

SOUVISEJÍCÍ STRÁNKY


Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Kdo dává víc než bere, stává se chudým. Kdo nebere, nevydává, stává se lakomcem. Lakomec čím méně dává, tím víc chce brát. Chudý čím míň bere, tím víc chce dávat. (František Drtikol)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Zamilovala jsem se do postavy ..
komentářů: 5, poslední: 2.07.2017
Jak voní blížící se smrt?
komentářů: 4, poslední: 15.07.2017
Sexuologická poradna a efektiv..
komentářů: 10, poslední: 17.06.2017

Reiki je mrtvý zdroj
komentářů: 52, poslední: 1.08.2017
Ayahuasca v ČR
komentářů: 51, poslední: 13.07.2017
Nemám motivaci k žití
komentářů: 38, poslední: 6.07.2017
Pokračovatel Květoslava Minaří..
komentářů: 72, poslední: 2.07.2017
Duchovní, či jinak zajímavé fi..
komentářů: 244, poslední: 1.07.2017
Šťastný a naplněný život
komentářů: 28, poslední: 27.06.2017


Anketa

Kupujete biopotraviny/ bioprodukty?
-> -> ->
Celkem hlasovalo: 4680

Copyright © 2007-2017: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0