Meditace - Jóga osvobozujícího úsměvu

Existuje jedno velmi pěkné duchovní cvičení krátké cesty, Paul Brunton jej nazývá "Jóga osvobozujícího úsměvu". Tato metoda vede k poznání absolutní jednoty všeho.

Jóga osvobozujícího úsměvu

Tato meditace spočívá v tom, že žák vizualizuje sama sebe, jak se raduje z toho, že tuto jednotu už uskutečnil. Člověk se v něm setkává se svou vlastní tváří, úsměvnou a vítěznou, klidnou a míruplnou, přičemž kombinuje hluboké dýchání s jemným vítězným úsměvem. Oba akty mají být vykonávány pomalu, mysl má být udržována pozornou pouze k tělesnému stavu, čímž se vyvine uvolněný a polozasněný stav.

Žák nesmí dovolit, aby do mysli vstoupily jiné myšlenky. Celá bytost má spočívat uklidněna v rytmickém dýchání a být šťastně hypnotizována lenivým úsměvem. Vše to má být lehké a bez úsilí.

Jóga osvobozujícího úsměvu má být prováděna ve dvou specifických dobách - večer, když žák upadá do spánku, a ráno, když se ze spánku probouzí. Tak pravda jednoty zvolna vniká s veškerou svou klidnou vznešeností do žákovy mysli. Autor píše, že my z ní bohužel můžeme přijímat jen pouhou vůni, takový je odpor našeho ega, zatímco Buddha by z ní mohl přijmout její plný smysl.

Radost a úsměv

Postoj tohoto cvičení je vlastně postojem radosti. Krátká cesta vůbec má být, jak píše tentýž autor, spojena se záměrným pěstováním radostného postoje a zároveň provázena pocitem svobody. Proto je jejím vhodným tělesným vyjádřením zářivý úsměv v obličeji.

Tento tajemný tichý úsměv, který je všeobecně znám z dobrých Buddhových soch, čínských, japonských, indických i tibetských, se často objevuje na tvářích pokročilejších a někdy i středně pokročilých meditujících jóginů i mystiků. Soustředěný jógin si jej nemusí sám uvědomovat. Při dobré a hluboké meditaci mu však nemůže zabránit, ani kdyby chtěl. Je zevním výrazem jeho šťastného stavu.

Vloženo: 4.07.2007

počet komentářů: 0