Mimosmyslové vnímání

sestavil: Václav

Článek o mimosmyslovém vnímání rozpoložení jiných lidí, různých míst a další zjištění.

Mimosmyslové vnímání rozpoložení jiných lidí

Mimosmyslové vnímáníObčas mám období, kdy se mi nepíšou úplně nejlépe články. Někdy mi přijde, že to je tím, že něco napíši a ono se to pak na mě ze všech stran jakoby sesype. Několik dnů/týdnů si pak uvědomuji, jaká je reakce jiných lidí na to, co jsem napsal.

Pokud např. napíši, že jsou všichni lidé hloupí (nic podobného jsem nikam nepsal), automaticky se stavím do role, kdy si o mě může spousta lidí začít myslet, že jsem namyšlený, že se povyšuji atd. A díky tomu, co dokážou takové myšlenky všech těch lidí, se mi pak bude špatně spát. Když pak s cizími lidmi (a nemusí to být ti stejní lidé, kteří četli můj článek) pojedu např. v tramvaji, může mi připadat, že celý svět stojí proti mě. Ale to je způsobeno jen tím, že jsem se já postavil proti světu.

Rád s tím experimentuji. Pokud mám např. s nějakým člověkem něco nedořešeno, cítím, že tam je něco „navíc“, občas si s ním o tom popovídám. Pokud se se mnou o tom dotyčný nechce, nebo nemůže bavit, popovídám si s ním o tom neverbálně. To stejné např. ve městě. Když se na mě někdo podívá, tak cítím změnu. Když začnu vnímat onu změnu, něco se změní. Začnu vnímat, jak si s druhým jakoby vyměňujeme energie, informace, komunikujeme. Zajímavé je, že když se na dotyčnou osobu nedívám, funguje to mnohdy ještě lépe.

Někdy se stane, že když začneme takto s někým jakoby komunikovat (druhý si to nemusí vždy vědomě uvědomovat), noříme se společně někam sami do sebe. Pak se postupně k naší bezeslovné „konverzaci“ přidávají další a další lidé. Něco se v prostoru změní a jiní lidé na to reagují. Je to jako poslouchat společný kanál, ticho v nás.

Mimosmyslové vnímání energií různých míst

V Praze jsem se cítil dříve všude tak nějak podobně. Prostě Praha. Dnes vnímám v každé oblasti trošku něco jiného - jiné energie, bydlí tam jiný typ lidí apod. A stále objevuji nové a nové moc pěkné místa, o kterých jsem dříve neměl ani tušení.

Měnil jsem několikrát místo, kde jsem bydlel. Když jsem byl např. na Vinohradech, přišel jsem si, že jasně vnímám rozpoložení lidí v okolí. Přes den to bylo jiné než v noci, v pondělí jiné než v pátek.

Že to je nejspíš jinými lidmi jsem si uvědomil náhodou. Byly to např. takové situace, že jsem se probudil a přesto, že bylo pondělí, jsem už v posteli vnímal, že jsou lidé a celý svět okolo jakoby v nedělním rozpoložení. Teprve během dne jsem se dozvěděl, že je státní svátek.

Když jsem se pak přestěhoval jinam (velmi klidná oblast v Jinonicích), nic podobného jsem nepozoroval, přišel jsem si, že mám najednou okolo sebe o několik desítek metrů více místa a celkově se mi bydlelo lépe.

Postupně jsem došel k závěru, že místa nasávají rozpoložení a chování lidí, kteří tam bydlí.

Různé dny v týdnu

Něco podobného se mi občas děje v metru. Jedu v sobotu odpoledne metrem a divím se, že jsou lidé tak unaveni, když je víkend. Přijdou mi v podobném rozpoložení, v jakém je vnímám během týdne. To se na ně ani nemusím dívat, není to tím, jak se chovají, ale „visí to jakoby ve vzduchu“. Pak si uvědomím, že není sobota, ale třeba středa a vše je vysvětlené.

Pracuji doma, a moc nerozlišuju týden na pracovní a víkendovou část, pracuji průběžně. Takže není důvod, abych měl víkend raději než kterýkoliv den během týdne. A dnes to tak i mám. Měl jsem ale období, kdy jsem vnímal během dne tak intenzivně to co se děje okolo mě, že se mi při práci špatně meditovalo a tak jsem se přes den raději vyspal a pracoval v noci. Zpětně jsem si uvědomil, že to bylo v době, kdy jsem si začal číst různé věci o jednotě a začal provádět různé meditace, kdy jsem se uvědomoval jako to vše okolo.

Každý to má jinak a mění se to

Zvláštní je, že se to mění. Hodně dávno mě velmi ovlivňovalo počasí, když bylo málo sluníčka, nedělalo mi to dobře atd. Pak to byli lidé, pak místo, kde jsem, atd. Dnes už mi přijde, že to ovlivňuje převážně už jen to, kam upnu pozornost (nebo co si mou pozornost vynutí).

Takže pokud se např. v metru nedívám na lidi, je to pro mě jako by tam ani nebyli. Pokud se na ně ale začnu dívat a pozorovat je, ovlivňuje mě to. Záleží také na tom, jakým způsobem se dívám. Když se na ně dívám jako sám na sebe, zdají se mi milí. Pokud ale začnu přemýšlet nad tím, jak to v nich funguje, a hodnotím je, občas se v tom zamotám.

Ale to má asi každý člověk úplně jinak a navíc se to každým dnem mění, takže z toho nemá smysl vyvozovat žádné obecně platné závěry.


Vloženo: 5.09.2011

KOMENTÁŘE

počet komentářů: 7
poslední: 7.02.2015 02:45

SOUVISEJÍCÍ STRÁNKY


Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Lásce a vaření se oddávejte bez ohledu na nebezpečí. (Dalajlama)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Astrologie: Narození vers. poč..
komentářů: 10, poslední: 15.10.2017
Různé pohledy na tzv. léčitels..
komentářů: 9, poslední: 18.10.2017
Vícebarevné stromy na podzim?
komentářů: 2, poslední: 7.10.2017
Meditace - odkazy, myšlenky, z..
komentářů: 2, poslední: 1.10.2017

Pokračovatel Květoslava Minaří..
komentářů: 71, poslední: 18.10.2017
Duchovní, či jinak zajímavé fi..
komentářů: 252, poslední: 17.10.2017
Hypnóza - praktické historky
komentářů: 2, poslední: 13.10.2017
Přátelství, osobní setkání, sp..
komentářů: 3, poslední: 10.10.2017
Burčák - taky si rádi dáváte?
komentářů: 4, poslední: 8.10.2017
Derealizace / depersonalizace
komentářů: 2, poslední: 6.10.2017



Copyright © 2007-2017: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0