Nirvána aneb Vznešený řekni nám o Nirváně

sestavil: Václav
Úryvek z Lankávatáry sútry, Překlad Jiří Černega

"Mahámati se otázal: Vznešený, řekni nám o Nirváně."

Vznešený odpověděl: Označení Nirvána je používáno různými lidmi různě, a tito lidé mohou být rozděleni do čtyř skupin: Jsou lidé, kteří trpí; ti, kteří se obávají utrpení; a ti, kteří myslí na Nirvánu; je zde třída následovníků, kteří myslí na Nirvánu ve vztahu k sobě samotným; a nakonec je zde Nirvána Buddhů.

meditace-13Ti, kteří trpí, nebo ti, kteří se obávají utrpení, myslí na Nirvánu, jako na únik a odškodnění. Představují si, že Nirvána znamená budoucí zánik smyslů a smyslových vědomí; neuvědomují si, že Univerzální Vědomí a Nirvána jsou Jedno, a že tento svět života-a-smrti a Nirvána se neliší. Tito nevědomí namísto meditování o bezpředstavitelnosti Nirvány mluví o různých způsobech osvobození. Neboť jsou nevědomými a nechápou učení Tathágatů, ulpívají na takové představě o Nirváně, jež je něčím jiným, než tím, co je spatřováno myslí samotnou, a tak jsou neustále spoutáni v koloběhu života a smrti. Ohledně Nirván, jež jsou rozlišovány filosofy: ve skutečnosti tu nejsou žádné. Někteří filosofové chápou Nirvánu tak, že se nalézá tam, kde systém mysli přestane pracovat, následkem ustání složek, tvořících osobnost a její svět; nebo, že se nalézá tam, kde je naprostá lhostejnost k předmětnému světu a jeho pomíjivosti. Někteří chápou Nirvánu jako stav, kde není žádných vzpomínek na minulost, ani žádných myšlenek o přítomnosti, právě tak, jako když se zhasne lampa, nebo dojde k ustání veškerého substrátu, což je pak filosofy vysvětlováno jako nevyvstávání rozlišování. Ale toto není Nirvána, neboť Nirvána není pouhým ustáním a vakuem.

A ještě další filosofové vysvětlují osvobození, jako by to bylo pouhé zastavení rozlišování, jako když vítr přestane foukat, nebo, jako když se jedinec vlastním úsilím zbaví dua1istických názorů o vědoucím a vědění, nebo, jako když se zbaví představo nepomíjivosti a pomíjivosti, nebo představo dobru a zlu; nebo, když se zbaví žádostivosti pomocí vědomosti; podle nich, je Nirvána osvobozením. Někteří, vidíce ve 'formě' nositele bolesti, jsou vystrašeni představou 'formy' a hledají štěstí ve světě 'bez-forem'. Někteří se domnívají, že co se týká individuality a všeobecnosti, je ve všech věcech jako vnitřní a vnější, a že zde není žádného zániku, a že všechny bytosti si uchovávají svoji bytost navždy, a v této věčnosti spatřují Nirvánu. Jiní vidí věčnost věcí v představě o Nirváně, jako o pohlcení konečné duše v Nejvyšším Átmanu; nebo pohlíží na všechny věci jako na projev vitální síly nějakého Nejvyššího Ducha, k němuž se všechno navrací; a někteří, ti obzvláště hloupí, prohlašují, že zde jsou dvě základní věci, prvotní substance a prvotní duše, jež vzájemně působí, jedna na druhou, a tak produkují veškeré věci z přeměn vlastností; někteří si myslí, že svět je zrozen z činnosti a proti činnosti a že žádná další příčina není nutná; jiní se domnívají, že Išvara je svobodný stvořitel všech věcí; ulpívajíc na těchto bláhových představách, není pro ně možnosti 'probuzení' a tak pokládají Nirvánu za příliš složitou a myslí, že zde ve skutečnosti není žádného probuzení.

Někteří si představují, že Nirvána je tam, kde vlastní podstata existuje sama o sobě, neomezovaná ostatními vlastními podstatami, tak, jako pestré peří páva nebo různobarevné krystaly anebo jako špička trnu. Někteří se domnívají, že bytí je Nirvána, jiní, že to je ne-bytí, zatímco další si myslí, že všechny věci a Nirvána by neměly být vzájemně oddělovány. Někteří, domnívajíce se, že čas je Stvořitel a že vyvstávání světa závisí na čase, myslí si, že Nirvána se počíná v čase, jenž je pokládán za Nirvánu. Někteří si myslí, že zde bude Nirvána, když 'dvacet pět' pravd bude všeobecně přijato, nebo když král bude dodržovat šest ctností, a někteří pobožnůstkáři se domnívají, že Nirvána je dosažením ráje.

Tyto názory, propracované filosofy, jejich různým rozumováním, nejsou v souladu s logikou, ani nemohou být moudrými přijaty. Tito všichni pojímají Nirvánu dualisticky a v určitém příčinném vztahu; podle těchto rozlišování si představují filosofové Nirvánu, ale tam, kde není ani vyvstávání, ani zániku, jak tam může být rozlišování? Každý z filosofů, závisejíc na svých textech, z kterých bere své porozumění, se proviňuje proti pravdě, neboť pravda není taková, jakou si ji představuje. Jediným výsledkem toho je, že jeho mysl ještě více tápe a je ještě více zmatena, neboť Nirvána nemůže být nalezena mentálním hledáním, a čím více je jeho mysl zmatena, tím více mate i ostatní. lidi.

Co se představy následovníků a mistrů o Nirváně týče, ti stále ještě ulpívají na představě o vlastním egu, a pokoušejí se ji najít tak, že odcházejí do osamění: jejich představa o Nirváně je věčná blaženost, taková, jako je blaženost Samádhi - blaženost pro ně samotné. Chápou, že svět je pouhým projevem mysli a že veškeré rozlišováni je také projevem mysli, a tak zavrhují společenské vztahy a praktiku jí duchovní disciplínu a v osamění hledají seberealizaci Vznešené Moudrosti, vlastním úsilím. Následují stupně, až do šestého, a dosahují blaženosti Samádhi, ale, neboť stále ještě ulpívají na egoismu, nedosáhnou 'obrácení se' v hlubinách vědomí, a proto nejsou osvobozeni od myslícího vědomí a od nahromaděné zvykové energie. Ulpívajíc na blaženosti Samádhi, vstupují do Nirvány, ale to není Nirvána Tathágatů. Jsou to ti, kteři 'vstoupili do proudu'; a musí se navrátit do tohoto světa života a smrti.

Dále se Mahámati otázal: Když se bódhisattvové vzdávají svých vlastních zásluh z důvodu osvobození všech bytostí, dosahují duchovní jednoty se vším živoucím; oni sami mohou být očištěni, ale v ostatních ještě může zůstat nevyčerpané zlo a nedozrálá karma. Řekni nám, Vznešený, jak bódhisattvové předávají ujištění o Nirváně? A jaká je Nirvána bódhisattvů?

Vznešený odpověděl: Mahámati, toto ujištění není ujištěním logiky; neboť to není mysl, která musí být přesvědčena, ale srdce. Bódhisattvovo ujištění přichází s rozvíjejícím se vhledem, ten následuje, když překážky žádostí jsou odstraněny, vědomostní překážky jsou očištěny a bezjáství jasně chápáno a přijato. Když smrtelná mysl přestane rozlišovat, není zde již dále žízeň po životě, sexuální chtíč; již není žádné žízně po učení se a vědomostech, žádné žízně po věčném životě, s ustáním těchto čtyř žízní, zde není již více žádné nashromážděné zvykové energie a poskvrny na hladině Univerzálního Vědomí jsou odstraněny, a bódhisattvové dosáhnou seberealizace Vznešené Moudrosti, která je ujištěním srdce o Nirváně.

Zde, i v dalších Buddhových zemích jsou bódhisattvové, kteři jsou oddáni bódhisattvovu posláni, ač ještě zcela nemohou zapomenout blaženost Samádhi a klid Nirvány - pro sebe samotné. Učení o Nirváně, kde není žádného substrátu, jenž by zůstal, je odhaleno v závislosti na skrytém významu ku prospěchu těch následovníků, kteří stále ještě ulpívají na myšlenkách o Nirváně pro sebe samotné, aby byli vybídnuti ke snaze naplnit bódhisattvovo posláni - osvobození všech bytostí. Buddhové Přeměn učí doktríně o Nirváně v závislosti na podmínkách, které se právě naskytnou, a aby povzbudili ty, kteří jsou bojácní a sobečtí. Aby jim pomohli odvrátit jejich myšlenky od nich samotných a aby je povzbudili k hlubšímu soucítěni a většímu úsilí konat pro blaho druhých, dávají jím ujištění do budoucnosti, podpůrnou silou, mocí Buddhů Přeměn, ne však Dharmata-Buddhou.

Dharma, která ustanovuje Pravdu Vznešené Moudrosti, náleží k říši Dharmata-Buddhy. Bódhisattvům na sedmém a osmém stupni je Transcendentální Poznání odhaleno Dharmata-Buddhou a je jim ukázaná stezka, kterou mají následovat. V dokonalé sebe-realizaci Vznešené Moudrosti, která následuje nepochopitelnou přeměnu smrti bódhisattvovy individuální vůle, již nadále nežije pro sebe, ale život, který potom žije, je Tathágatovým Univerzálním životem, tak, jak se projevuje v jeho přeměnách. V této dokonalé seberealizaci Vznešené Moudrosti dojde bódhisattva poznání, že pro Buddhy zde není Nirvány.

Smrt Buddhy, veliká Parinirvána, není ani destrukcí, ani smrtí, neboť, pak by muselo následovat zrození a pokračováni. Kdyby zde bylo zániku, byl by to následek-produkující čin, což není. Není to ani zmizení, ani zanecháni, ani dosažení, ani ne-dosažení, neboť pro Buddhy zde není Nirvány.

Tathágatova Nirvána je tam, kde je poznáno, že zde není nic, jen to, co je spatřováno myslí samotnou; tam, kde je poznání podstaty já-vědomí, jedinec již nadále nechová dualismus rozlišování; je tam, kde již není žádné žízně, ani uchopováni; tam, kde již není žádná připoutanost k vnějším věcem. Nirvána je tam, kde myslící vědomí se všemi svými rozlišováními - připoutanostmi, odporem a egoismem - je navždy zanecháno; je tam, kde logická měřítka, viděna jako nečinná, již nadále nejsou uchopována; je tam, kde i na samotný pojem pravdy je pohlíženo bez zájmu, neboť i tento pojem zneklidňuje mysl; je tam, kde zbavením se čtyř tvrzení, je vhled do příbytku Reality. Nirvána je tam, kde dvojí žádostivost je odstraněna a dvojí bez-jástvi je trpělivě přijmu- to; kde dosažením 'obrácení se' v hlubinách vědomi, je dosaženo plné seberealizace Vznešené Moudrosti - to je Nirvána Tathágatů.

Nirvána je tam, kde bódhisattvovy stupně jsou jeden za druhým realizovány; tam, kde podpůrná síla Buddhů podporuje bódhisattvy v blaženosti Samádhi; tam, kde soucítění s ostatními překoná veškeré myšlenky na sebe; tam, kde je plně realizován stupeň Tathágáty.

Nirvána je říší Dharmata-Buddhy; je tam, kde projev Vznešené Moudrosti, jenž je Buddhovstvím, projevuje sám sebe v Dokonalé Lásce ke všem; tam, kde projev Dokonalé Lásky, která je Tathágatovstvím, projevuje sám sebe ve Vznešené Moudrosti k osvícení všech; tam je zajisté Nirvána!

Jsou dvě třídy těch, kteří nemusejí dosáhnout Nirvány Tathágatů: ti, kteří opustili bódhisattvovy ideály, a tak nejsou buď v souladu se sútrami nebo se zásadami ctností, a ani s osvobozením. Pak jsou zde praví Bódhisattvové, kteří na základě svých původních slibů, jež na sebe vzali z důvodu osvobození všech, říkají: "Dokud i všechny bytosti nedosáhnou Nirvány, ani já jí nedosáhnu", a dobrovolně se tedy zdržují vstoupení do Nirvány. Ale žádné bytosti nejsou zanechány Tathágaty; jednou bude každý z nich ovlivněn moudrostí a láskou Tathágatů Přeměny, aby položil základ zásluh a stoupal po stupních. Ale, ač ji ještě nerealizovali, jsou již v Tathágatově Nirváně, neboť ve Vznešené Moudrosti jsou všechny věci v Nirváně od počátku."


Vloženo: 27.01.2007

KOMENTÁŘE

počet komentářů: 0

SOUVISEJÍCÍ STRÁNKY


Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Kdo dává víc než bere, stává se chudým. Kdo nebere, nevydává, stává se lakomcem. Lakomec čím méně dává, tím víc chce brát. Chudý čím míň bere, tím víc chce dávat. (František Drtikol)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Průvodci
komentářů: 0
Indiáni, indiánské kmeny
komentářů: 12, poslední: 14.05.2018
Meditace: Váš vlastní pohřeb
komentářů: 2, poslední: 14.05.2018
Připadáte si jako mystik / mys..
komentářů: 2, poslední: 16.04.2018

mystička Ivana Adamcová
komentářů: 56, poslední: 20.05.2018
Destilovaná voda - je rozumné ..
komentářů: 34, poslední: 20.05.2018
Jíte maso? Jaké? Jak často?
komentářů: 95, poslední: 15.05.2018
Meditační hudba
komentářů: 17, poslední: 9.05.2018
Psychosomatika - léčba rakovin..
komentářů: 30, poslední: 18.04.2018
Šťastný a naplněný život
komentářů: 37, poslední: 11.04.2018



Copyright © 2007-2018: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0