Periodické střídání věků

sestavil: Václav
použitý zdroj: Emil Páleš; časopis MEDIUM č. 12/2005

Současní religionisté se vesměs domnívají, že myšlenka periodického střídání věků vznikla spekulací na základě analogie se střídáním dne a noci, měsíčních fází, ročních období a periodického vzniku a zániku v rostlinné říši:

"Cyklická teorie věků byla založena na víře, že analogicky ke dni a noci, fázím měsíce a věčnému koloběhu ročních období - prochází i vesmír samotný stále se opakujícími cykly... střídání dne a noci, zimy a léta, koloběh hvězd, pravidelné přeměny života a smrti v přírodě vyústily do koncepce střídání věků".

Cyklická koncepce dějin

Cyklická koncepce dějinNaprostá většina známých religionistů a filosofů, pokud ne všichni, se vysloveně shoduje, nebo alespoň mlčky předpokládá, že dávnověký člověk si periodické střídání věků vymyslel. Hovoří o něm tak, jako kdyby bylo jen výsledkem snahy uspokojit určitou psychologickou potřebu archaického člověka - pro bezpečí nebo valorizaci vlastní hodnoty v kosmu; pro psychologickou kompenzaci zklamání; zkrátka jako kdyby tu jen přání bylo otcem myšlenky.

Karl Popper například kritizuje Platóna za jeho cyklickou koncepci dějin a vůbec za jeho teorii nebeských idejí a domnívá se, že si je Platón vymyslel jen proto, že se mu hodily pro zdůvodnění jeho politického programu.

Předpokládá, že jsou jen výsledkem myšlenkové spekulace, a proto jako protiváhu a vyvrácení stačí proti nim postavit opět jen intelektuální spekulace jiného druhu.

Také Mircea Eliade zkoumá všechny cyklické koncepce času jen z hlediska toho, jak "odpovídaly hluboké potřebě archaického člověka", jak ho dokázaly "utěšit", jak mu pomáhaly "snášet dějiny" - a ne z hlediska toho, zda jsou pravdivé. Automaticky se předpokládá, že jsou nepravdivé, protože odporují ve vědeckých kruzích převládající materialistické představě o vesmíru a to je důvod, proč ani nestojí za námahu, aby byly vážně zkoumány. Nikdo z religionistů a filozofů, kteří to zpochybňují, nepodnikl žádný vážný pokus prozkoumat, zda čas ve skutečnosti, tedy de facto, má nebo nemá nějaký cyklický rozměr. Všechny dosavadní námitky jsou založeny jen na předsudku nebo teoreticko-spekulativních argumentech.

Periodická kvalita času nebyla u archaického člověka výsledkem teoreticko-spekulativního myšlení, ale věcí bezprostředního zážitku, vjemu. Lidé jednoduše viděli, vnímali, že různé doby mají různou atmosféru. Nepochopení této skutečnosti je zdrojem celkového nepochopení a mylného hodnocení starých kultur vůbec. Jestliže například někteří filosofové, jako Sokrates a další, přirovnávají určité cyklické zákonitosti v životě člověka ke střídání dne a noci - není tato analogie zdrojem, původem jejich tvrzení, ale jen dokreslením a pojmovým uchopením poznatku, který pochází z ještě mnohem starších dob, kdy se nedokazoval a ani se o něm nespekulovalo, protože byl věcí zkušeností zřejmosti. Současný religionista vychází z apriorní materialistické koncepce, že žádné duchovní síly ani bytosti neexistují, a z toho potom zpětně vyvozuje, že archaický člověk "spekuloval".

Opat Trithemius

"Slavný císaři! Je názorem mnoha osobností starých časů, že tento stvořený svět je z vůle Nejvyšší Inteligence (kterou je Bůh) uspořádán a usměrňován druhotnými inteligencemi... mezi nimi sedmi duchy, kteří jsou ustanoveni vládci sedmi planet... ze kterých od počátku nebe a země, každý vládne světu 354 let a 4 měsíce po pořádku."

Těmito slovy uvádí v roce 1508 Johannes Trithemius, opat kláštera ve Sponheimu, své pojednání "O sedmi druhotných příčinách aneb inteligencích, kteřé řídí oběhy nebeských sfér podle Boží vůle", věnované císaři Maximiliánovi. Kdo byl tento Johannes Trithemius, o němž se říkalo, že dokáže rozmlouvat s anděly a posílat po nich zprávy? Tento vynikající vzdělanec byl učitelem dvou nejvýznamnějších interpretů a praktiků evropského magického a léčitelského umění 16. století - Cornelia Agrippy z Nettesheimu a Theophrasta Bombasta von Hohenheim, zvaného Paracelsus. Za sponheimského opata ho jmenovali v neuvěřitelně mladém věku - bylo mu pouhých 23 let.

Sedm archandělů

Co učil opat Trithemius? Podle Trithemia sedm archandělských inteligencí, které jsou vládnoucími duchy planetárních sfér, se v pořadí - Orifiel, Anael, Zaqchariel, Rafael, Samael, Gabriel, Michael - cyklicky střídá jako duchové času. Každý z nich vládne 354 let a 4 měsíce, potom odevzdá žezlo následujícímu. Znovu se tentýž archanděl dostane k vládě po 2480 letech.

Tato nauka o periodickém střídání archandělů je velmi stará a Trithemius přiznává, že pouze předkládá materiál získaný ze starých pramenů Petrem Abanem, učencem z 13. století. Abano tento materiál získal z pramenů, které je možné vysledovat až ke gnostikům.

Trithemius - podle toho, co říká - psal svou práci na sklonku jednoho věku; na prahu samaelského a gabrielského období. V posledních řádcích své rozpravy píše: "Gabriel, anděl Měsíce, obdrží správu nad světem čtvrtého července léta Páně 1525 a bude usměrňovat svět 354 let a 4 měsíce, až do roku Pána Krista 1879, jedenáctého měsíce. Předpovídání budoucích událostí si vyžaduje proroctví." Pokud toto datum vezmeme jako výchozí bod a odpočítáváme po 354 letech a 4 měsících nazpět do minulosti, dostaneme období vlád jednotlivých archandělů. Vyjde nám, že například duchem současného období je Michael a že tento archanděl naposledy vládl v letech 600 - 246 př. Kr.: před ním Gabriel v letech 955 - 600 př. Kr. atd.

Jsou tyto časové údaje pravdivé? Dokážeme na to přijít. Je na tomto učení něco pravdy? Trithemiova útlá knížečka má jen patnáct stran a neobsahuje žádné důkazy, žádná vysvětlení; jen několik příkladů historických nebo bájných událostí a postav ke každé periodě. Trithemius jednoduše jen konstatuje, že každých 354 let vládne jiný archanděl; že je to jednoduše tak. Koncem středověku ještě nikdo nepociťoval potřebu to dále vysvětlovat nebo dokazovat. Lidé tyto věci přijímali jako samozřejmost. Intuitivně cítili nebo věřili, že je to tak: duchové času vládnou dobám.

Avšak jaký postoj k tomu může zaujmout člověk dnes? Lidé ztratili své intuitivní propojení s vesmírem a potřebují všemu rozumět svým rozumem, všechno vědecky dokázat. Kdo byl Johannes Trithemius? Pověrčivý opat, který nevěděl, co říká, nebo zasvěcenec, mudrc?

Na Trithemiovu práci se zapomnělo, zapomněla na ni sama církev. Rudolf Steiner byl jedním z mála, kteří na ni opět upoutali pozornost. I když se dnes takovéto spisy dostanou na světlo denní, nikdo jim nerozumí: ani historik, ani kněz, ani religionista, ani filosof. Označí se to za "předvědecké stadium myšlení" a odhodí mezi pověrčivé haraburdí. Stává se však taková věc nepravdivou jen proto, že my jí nedokážeme porozumět, že je pro nás matoucí? Lze snad dokázat, že se v dějinách pravidelně nestřídaly určité duchovní vlivy? Lze Trithemiovu tezi vyvrátit? Anebo: lze ji potvrdit? Je možné dokázat, že se takové pravidelné vlivy objevovaly?

Abychom bez předsudků už jednou prozkoumali, zda opat Trithemius měl nebo neměl pravdu, zda se v tom-kterém období skutečně projevoval nebo neprojevoval duchovní vliv archanděla, který měl tehdy vládnout, potřebujeme k tomu dvě věci: na jedné straně podrobný přehled o událostech, historických i prehistorických, jak se odehrály za posledních deset či patnáct tisíc let. Ten nám poskytnou historická věda a archeologie.

Na druhé straně musíme porovnat charakter těchto událostí s charakterem jednotlivých archandělů. Jak? Vyžadovalo by to od nás vystoupit na stupeň inspirovaného vědomí, abychom tyto archandělské bytosti viděli před naším duchovním zrakem jako živé: jaké jsou, jaké mají specifické kvality, co je charakteristické pro jejich působení. Protože nemůžeme u čtenáře očekávat plně rozvinutou sluneční jasnovidnost, schopnost nadsmyslového vnímání, ale na druhé straně nechceme požadovat ani slepou víru, pomůžeme si jinak. Pomůžeme si tím, že před tisíciletími, když ještě lidé běžně neměli intelektuální formu vědomí, ale namísto toho určitý druh jasnocitného, obrazného vědomí, dokázali vnímat tyto bytosti, prožívali různým způsobem jejich přítomnost i to, jak zasahovaly do jejich života - a tyto zážitky našich předků se nám zachovaly v bohaté tradici, v tradicích náboženství, mytologiích, ságách různých národů. V tradici se nám zachovaly popisy duchovních bytostí, které nás zajímají. Když tyto kusé střípky spojíme s naším dnešním, živým poznáním, hned uvidíme, jak se najednou stanou srozumitelnými, jak začnou dávat smysl a navzájem se doplňovat.

Potom budeme moci znovu poznat a pocítit tu nefalšovanou úctu, úžas a obdiv, jaký dnes už lidé necítí, ale jaký naši dávní předkové prožívali ve vztahu k těmto vznešeným, mocným duchovním bytostem, které řídí oběhy nebeských sfér.


Vloženo: 2.11.2007

KOMENTÁŘE

počet komentářů: 1
poslední: 27.11.2007 01:07

SOUVISEJÍCÍ STRÁNKY


Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Věci nejsou takové, jaké se zdají být, nejsou ani jiné. (Buddha Šákjamuni)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Zamilovala jsem se do postavy ..
komentářů: 5, poslední: 2.07.2017
Jak voní blížící se smrt?
komentářů: 4, poslední: 15.07.2017
Sexuologická poradna a efektiv..
komentářů: 10, poslední: 17.06.2017

Reiki je mrtvý zdroj
komentářů: 51, poslední: 18.07.2017
Ayahuasca v ČR
komentářů: 51, poslední: 13.07.2017
Nemám motivaci k žití
komentářů: 38, poslední: 6.07.2017
Pokračovatel Květoslava Minaří..
komentářů: 72, poslední: 2.07.2017
Duchovní, či jinak zajímavé fi..
komentářů: 244, poslední: 1.07.2017
Šťastný a naplněný život
komentářů: 28, poslední: 27.06.2017


Anketa

Bylo by moudré zrušit veškeré jaderné zbraně?
-> ->
Celkem hlasovalo: 4616

Copyright © 2007-2017: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0