Proutkaření - síla mocného podvědomí

Proutek k hledání ukrytého lidé používali odpradávna. Byla hledána ruda v hornictví, podzemní voda, poklady a chodby, a v posledních desetiletích geopatogenní zóny. Proutek je používán také k diagnostice nemocí, pátrání po nezvěstných osobách, detekování a měření intenzity různých polí a záření a k mnoha jiným měřením.

Jak je možné, že to funguje?

Proutkaři a lidé, kteří na proutek věří si jeho pohyb většinou vysvětlují takto: Voda či jiné látky včetně kovů vysílají ze země záření či jiné signály, které působí na proutkařovu psychiku a ta své signály přenáší na proutek. Dříve byl často rozšířen názor že nějaká neznámá síla působí přímo na proutek v rukou proutkaře. Byly konstruovány různé přístroje s kyvadélky v skleněných krytech a podobné, ale bez výsledku. Dnes většina proutkařů souhlasí s názorem že proutkem pohybují, byť nevědomky oni sami. Určitě existují i podvodníci kteří proutkem hýbají zcela vědomě.

Při hledání je důležitý mentální dotaz. Říkáme mentální, protože není skutečný, ale vytvořený myšlenkou. Mnoho proutkařů při hledání myslí na hledaný předmět. Když hledají vodu, myslí na vodu, hledají li zlato, tak myslí na zlato. Pokročilejší pak zkoušejí hledat na dálku, třeba pomocí malého kyvadla nad mapou.

Nástroje používané k proutkaření

Dříve byl nejčastěji používán čerstvý vrbový proutek, někdy rituálně uříznutý. Dnes se kromě tohoto proutku používají virgule z nejrůznějších materiálů. Časté jsou ocelové spirály nebo dráty. Zkušenější proutkaři se mohou obejít i bez proutku či kyvadélka, stačí použít prstů rukou.

Proutek se většinou drží v obou rukou, tak aby byl napružený a přitom nestabilní. Stačí pak malý nevědomý pohyb svalů a proutek kývne, nebo se i několikrát otočí, a to i když se proutkař snaží udržet proutek v klidu. Tato neschopnost udržení proutku u začátečníků a to i skeptických vyvolá většinou značný údiv.

Prameny neexistují

Ačkoliv proutkaři rádi určují hloubku a vydatnost pramenů, ve skutečnosti takové přirozené vodovody neexistují. Rychlost podzemní vody v zemi je jen několik decimetrů za den a zvyšuje jí teprve v bezprostřední blízkosti studny podtlak vzniklý snížením hladiny při čerpání.

Tělo jako detektor

Použití lidského těla jako detektoru je příliš subjektivní a nepřesné a nevede ke stabilním výsledkům. O proutkaření bylo napsáno mnoho nesmyslů, takže objektivní pohled na něj není nijak lehký.

Vloženo: 17.02.2007

počet komentářů: 9
poslední: 16.05.2012 22:37