SRDCE DOKOŘÁN

datum: 29.09.2013
okres: Praha
pořadatel: Agentura ANO
adresa: hala TJ Pankrác, Lomnického 1 , Praha 4 - Nusle

Vloženo: 10.09.2013 15:29

Podrobnosti:

SRDCE DOKOŘÁN

Cesta za světlem
Tam někde v dálce přede mnou vidím nepatrný paprsek světla. Jeho záře je stále větší a jde mi vstříc. Beru jej do své náruče a pevně objímám. V mém nitru zní hudba a s ní radost, štěstí a poznání. Něco v mém životě končí a něco nového začíná. Konečně znám svou cestu - cestu ke světlu a chci se po ní vydat ...
/M. Mašková/

Nejen ve světě viditelném, ale i ve světě neviditelném se odedávna odehrává nepřetržitý zápas světla a tmy. Je to neustálé střídání kladu a záporu, dvou pólů, na nichž spočívá život. Země, jako vývojová planeta hmoty, je dějištěm tohoto věčného boje. Také uvnitř člověka probíhá tento zápas o poznání světla, které vstupuje do temných zákoutí lidské duše a proměňuje je ve světlo. V člověku hoří jiskra světla, paprsek nekonečné lásky, který naplňuje jeho srdce radostí a štěstím. Tento paprsek světla směřuje do našeho nitra, přináší osvícení a odhaluje nám pravdu. Když člověk nechce toto světlo přijmout, zůstává nevědomý. Všechno na světě cítí sílu světla, které znamená život. Proudí všemi bytostmi a řídí jejich vlastnosti i energii.
Vnitřní světlo je odrazem kosmických paprsků. Je ochranným prostředkem proti pronikání škodlivých vlivů z nižších sfér. Kromě toho vlastní vyzařované světlo odchyluje směr paprsků nižších sfér. Těmito procesy se duše zbavuje zábran, je schopna lepšího poznání a přenáší svoje světlo i do duší jiných lidí. Člověk se tak stává nositelem světla.
Když se člověk odtrhne od světla, žije ve tmě, hledá cestu a bloudí. V první knize Mojžíšově čteme: "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží se vznášel nad vodami. I řekl Bůh: Buď Světlo! A bylo Světlo. A viděl Bůh Světlo, že bylo dobré, i oddělil Bůh Světlo od tmy.
Celý náš život je zápasem mezi světlem a tmou. Symbolem světla je slunce, které je dárcem života. Proniká tmou a vše zahřívá. Viditelné slunce nám dává světlo a teplo pro naše tělo, neviditelné slunce osvětluje a zahřívá naši duši. Láska uzdravuje každé lidské srdce, proto člověk, v jehož srdci není láska, je určený k zániku.
Myslím, že někdy musíme ve svém životě zabloudit, abychom našli správnou cestu, po níž bychom měli jít. Dá se říci, že život je jako škola. Buď se učíme rádi a dobrovolně, pak jsme chváleni a dostáváme dobré známky, nebo jsme líní a nechceme se učit, pak musíme dostat pohlavky v podobě životních katastrof. Teprve potom si uvědomíme své chyby. To však už většinou bývá pozdě. Proto je moudřejší neučit se na vlastních chybách, dobrovolně plnit své životní poslání a být v souladu s vesmírným zákonem a řádem. Jedině tak můžeme neštěstí a katastrofám předcházet.
Domnívám se, že cesta za světlem a láskou vede přes jednotlivé stupně ke konečnému poznání pravdy celé. Je nám odhalována taková část pravdy, na jakém stupni duchovního vývoje se nacházíme a tak, jako stoupáme výš a výš, odhalíme pravdu celou. Nejdříve vidíme světlo, pak se v něm začínáme rozplývat a nakonec jsme světlem my sami.
Ten, kdo vylezl na kopec výš než druhý, vidí více do dálky než ten, kdo zůstal níž. Ale ti, kteří jsou níž, nevěří těm nahoře, protože vidí jenom část krajiny ze svého úhlu pohledu. Uveďme si příklad: Stojím pod samým vrcholem kopce a rozhlížím se po krajině kolem a řeknu" "Vidím krásné a velké město!" Potom někdo jiný, kdo stojí pode mnou níž, mi odporuje: "To není pravda! Jsou tam jen malé pahorky a žádné město!" Jeho odpověď je správná z jeho úhlu pohledu, protože ze svého nižšího místa vidí jen pahorky zakrývající město. Ale ten, kdo stojí výše než já - na samém vrcholku mi řekne: "Za tím městem je krásná řeka." A já mu nebudu věřit, protože řeku ze svého místa nevidím. A tak je to i s úrovní duchovního vývoje a poznání, jimiž člověk v životě prochází.
V esoterní vědě platí takový zákon: Každý vidí jenom to, co má v sobě a co je mu dovoleno vidět. Nic jiného a nic víc. Ale každý má možnost poznat a odhalit nejvyšší tajemství právě tehdy, až se mu podaří vystoupit na samý vrchol hory.
Nejlépe každého člověka i sílu přátelství poznáme na křižovatkách života. Každé rozcestí je zrádné, stejně jako nadějné. Každé rozcestí nabízí ano i ne. Volba je na nás a my se musíme umět rozhodnout. Cesty, jimiž kráčíme, jsou různé, ale všechny vedou k jednomu cíli. Náš osud a život je nerozlučně spjat s osudem národa, lidstva, Země a vesmíru. Smyslem a cílem života je rozvoj vědomí, proto musíme přeplout oceán nevědomosti, učit se dospět k poznání. Jsme stálými hledači pravdy a den za dnem získáváme nové a nové zkušenosti. Lidem často chybí pokora a bez ní k poznání nemohou dojít. Pokora je stejná jako voda, která stéká po svahu do údolí, a pouze prohlubně jsou ji schopny pojmout. Správná cesta znamená být upřímný sám k sobě, poctivě a pravdivě si přiznat,s jaký jsem, a vědět, za čím chci jít. Je to cesta neustálého hledání a
sebezapření. Není lehká, protože nás na ní čeká hodně překážek a zkoušek. Vede nás však ke štěstí, lásce a radosti. Dává smysl našemu životu. Vydají se na ni pouze lidé odvážní a silní, s čistým srdcem a pokorou v duši. Proto se domnívám, že je lépe jít cestou světla, a ne cestou tmy a utrpení.
Světlo ve tmě může být jakkoli malé. Vždycky je můžeme vidět a za ním jít. Světlo pravdy, lásky a čistoty je tajemstvím, které
hledáme. Můžeme je najít všude kolem sebe - v květině, stromu i v jediné kapičce vody. Světlo a láska jsou ve všem, co existuje. Jsou zdrojem energie a života. Také v člověku je skryté semínko světla. Jeho kořen tkví hluboko v našem nitru a z něho stoupá síla, která vyživuje náš strom života.

Je jenom cesta jediná
a po ní musíš jít - ty i já.
Je naším životem i osudem.
Já, věčný poutník bloudící,
jdu světem hrdě se svící
a ptám se srdce svého
kudy a kam mám jít,
a hledám odpověď,
jak nezbloudit.
Veď mě, mé srdce!
Chci naslouchat tvému hlasu,
chci jít za pravdou
a žasnu nad nekonečností času.
/M. Mašková/

Autorka článku povede program na toto téma na výstavě EZOTERA v Praze v neděli 29. 9. 2013 od 11.00 hod.
Bližší informace najdete na http://www.ezotera.cz/ano


DALŠÍ INFORMACE:
http://www.ezotera.cz/ano

KOMENTÁŘE

počet komentářů: 0


Přihlášení

Login:
Heslo:

K zamyšlení

Když chci něco rozřešit, nebudu o té věci přemýšlet, budu o ní mlčet. (František Drtikol)
- zkuste štěstí a seznamte se!
- meditace, přednášky, semináře
- Praha, Brno i další místa v ČR
- prodej nebo darování tibetské houby
- nabídka knih na prodej
- nabídka spolubydlení
- prostory pro různé akce


Smrt vlastní rukou
komentářů: 6, poslední: 13.07.2019
Posedlost duchem
komentářů: 8, poslední: 14.06.2019
Pocity ztraceného času
komentářů: 5, poslední: 19.07.2019
Rozbité zrcadlo = 7 let neštěs..
komentářů: 4, poslední: 30.03.2019

Sdílení duchovních prožitků s ..
komentářů: 18, poslední: 13.07.2019
Reiki škodí
komentářů: 56, poslední: 13.07.2019
Cíl člověka a zbytku živých by..
komentářů: 5, poslední: 19.06.2019
Celoživotní problémy
komentářů: 17, poslední: 14.06.2019
Pokračovatel Květoslava Minaří..
komentářů: 114, poslední: 10.06.2019
Jak se lidem bydlí v duchovním..
komentářů: 15, poslední: 5.06.2019



Copyright © 2007-2019: Všechna práva vyhrazena | Mapa stránek | Přidávání článků | Diskuzní fórum | Seznamka HARMONIE | Kontakt | RSS 2.0