Vliv hudby na člověka

Tento článek popisuje výsledky studie, kterou provedl Hans Günther Bastian. Tato studie měla za hlavní cíl zjistit, jaký je vliv hudby na člověka.

Musik (erziehung) und ihre Wirkung

Vlivu hudby na člověka se věnuje mnoho studií, mezi zajímavé patří studie H. G. Bastiana ‘Musik (erziehung) und ihre Wirkung’.

Jedná se o šestiletou studii provedenou na berlínských základních školách s rozšířenou hudební výchovou (výuka dvě hodiny týdně + hra na nástroj + hraní v souboru) a na dvou dalších (kontrolních) školách s normální výukou.

Použité zkratky:
- NV: škola s normální výukou
- RHV: škola s rozšířenou hudební výchovou

Výsledky studie

Sociabilita

1. na školách s rozšířenou hudební výchovou je menší počet úplně vydělených žáků a žáků, kteří jsou mezi spolužáky neoblíbení
2. žáci z hudebních základních škol jsou schopni snadněji navazovat a udržovat sociální kontakty, mají lepší úsudek v sociální oblasti a adekvátněji posuzují situace všedního života

Z toho podle autora vyplývá, že hudební výchova nabízí možnost, jak řešit násilí a agresivitu mezi dětmi a mládeží.

Inteligence

1. už u 6-7 letých dětí byla zjištěna závislost mezi hudebním nadáním a inteligencí (s vyššími muzikálními schopnostmi vzrůstá hodnota IQ)
2. v prvních letech se skupiny nevyvíjejí příliš odlišně. Nicméně po čtyřleté rozšířené hudební výchově dochází k výraznějšímu nárůstu IQ – 111 (děti ze škol s RHV) ku 105 (u dětí z normálních škol)
3. u dětí ze škol s RHV, které nadprůměrných hodnot dosahovaly již na začátku projektu, vzrůstají tyto kognitivní schopnosti rychleji než u dětí ze škol s NV
4. sociálně znevýhodněné děti a děti s podprůměrným IQ rovněž rozšířenou hudební výchovou získávají, což je nejdůležitější výsledek týkající se IQ

Hudební výchova se tak jeví jako velmi účinná sociální politika. V dlouhodobém horizontu může významně přispět k rozvoji inteligence.

Koncentrace

Rozšířená hudební výchova nevede k významnému zlepšení schopnosti se soustředit. V náhodně vybraném vzorku byla zaznamenána u 1. až 6. třídy dokonce klesající tendence. U dětí ze škol s RHV bylo nicméně naměřeno méně slabých výkonů

Muzikální nadání, kreativita

Děti ze škol podporující hudební výchovu si vedly lépe rovněž ve všech testech muzikálních dovedností zkoumajících nadání, výkony a kreativitu.

Emocionální labilita

Žáci ze škol s NV pociťovali v průběhu času spíše rostoucí úzkost, zatímco žáci ze škol s RHV měli za to, že se s celkovou úzkostí umí vyrovnávat lépe.

Pojetí sebe sama

Ve spojení s hudebním vzděláváním nebyly u dětí zaznamenány žádné změny v pojetí sebe sama. V souladu s empirickými zjištěními bylo potvrzeno, že u dětí je toto pojetí relativně neměnné.

Školní výsledky

Cvičení na hudební nástroj sice zabírá velké množství času, nicméně nepřináší zhoršené výsledky ve škole. Děti ze škol s RHV nedosahovaly horších výsledků a podíl dětí s nadprůměrnými výsledky byl u těchto tříd dokonce vyšší.

Závěry

Autor v závěru své zprávy navrhuje, aby ve spolkových zemích dostali všichni žáci základních škol příležitost učit se hrát na hudební nástroj. Proč? Hraní na hudební nástroj je podle autora jednou z nejkomplexnějších lidských činností. Vyžaduje schopnosti intelektuální, motorické, emoční. Ke koordinaci rukou a prstů na strunách či klávesách je nutná dobrá motorika a představivost. Při hře z not je třeba současné a rychlé zpracování velkého množství různých informací (týkajících se not, taktů, tempa, hlasitosti,...). Je třeba abstraktního a komplexního myšlení. Hra v souboru pak vede člověka k odpovědnosti.

Sečteno: hudební výchova vedle radosti z hudby a samotného hudebního nadání rozvíjí důležité osobnostní rysy – extroverzi při interpretaci hudebních děl se silným výrazem, svědomitost, týmový duch při hře v souboru, emoční stabilitu ve stresu na podiu a inteligenci, která je nutná k správnému chápání díla.

Vloženo: 6.07.2007

počet komentářů: 5
poslední: 17.03.2012 15:23